Zdroje a legitimita financování
Krást či nekrást, znárodňovat, brát si z veřejného. Toť otázka, ale i okruh témat, kterými se budu v následujících odstavcích zabývat. K článku mne vede pro mne vcelku děsivé zjištění, že jsem se svým názorem zcela osamocen. Nedělám si iluze, že by cokoli změnil, nicméně doufám, že aspoň někoho přivede ke krátkému zamyšlení nad tím, co komu patří, co kdo má neprávem a co slovo právo v tomto kontextu vůbec znamená.
Přestože text má být obecným zamyšlením, pro ilustraci současného stavu se v něm opírám o konkrétní příklady. Hned zkraje proto předesílám, že cílem článku opravdu není útok na níže zmíněné subjekty Court of Moravia a Tempus Ludi. Jsou ale bohužel jediní, kteří své finanční aktivity nějak prezentují (drobné rýpnutí by naopak měla pocítit ASF, jejíž finanční toky zůstávají utajeny). Naopak jsem potěšen tím, že vznikají hry jako Perunův stín a Projekt Systém – jen se udržet s čistým štítem. (Mimochodem si všimněte, že obě hry mají stejné iniciály – cítím v tom nadnárodní spiknutí, neboť oba projekty po ne úplně ideálním překladu do angličtiny tyto iniciály dokonce zachovávají!)
Granty
V poslední době se v larpech objevují grantové žádosti jako houby po dešti. Zvolna také přibývají jejich úspěšná přijetí. Ovšem v prostředí, ve kterém se pohybuji (rozuměj převážně v brněnské scéně), se vůbec nesetkávám s jakoukoli sebekritikou na téma: Máme na tyto peníze, z tohoto zdroje, případně v takovémto množství vůbec etický nárok?
Formální oprávněnost nároku samozřejmě řeší daná instituce. Ale to vnímám jako druhý problém – žádná instituce (dokud nebudeme mít ministerstvo larpu, či aspoň larpovou fakultu), není dostatečně informovaná, a pochopitelně ani být nemůže a nemá, aby v této věci mohla skutečně kvalifikovaně rozhodovat. Je tedy odkázána na to, co je sděleno v grantové žádosti. A osobně jsem se zatím nedostal ke grantu, který by zcela pravdivě popisoval situaci.
Sektor veřejný
Peníze se v současné době dají čerpat z veřejného nebo soukromého sektoru. Právě veřejný sektor, reprezentovaný zejména státem, potažmo Evropskou unií a různými občanskými aktivitami, je z mého pohledu nejožehavější. Hry, které se z něj snaží dostat peníze, apelují na edukativní složku. Jako příklad uvedu aktuální hry Perunův stín a Projekt Systém. První je financován z programu Mládež v akci částkou 6.600 €, což je třetí nejvyšší přiznaná částka v daném termínu v kategorie Akce 1.2. Iniciativy mládeže. Velmi doporučuji nahlédnout do výsledků řízení, abyste získali představu, v jaké konkurenci se projekt pohyboval – stejně tak u všech následujících řízení. Projekt Systém byl podpořen v předchozím termínu téže kategorie částkou 5.500 €.
Odkud se ve veřejném sektoru tyto peníze berou? Odpověď na otázku je na první pohled triviální – z našich daní. Po bližším pohledu už to tak jednoduché není. Za prvé – kdo ze současných hráčů platí daně? Za druhé – např. zmíněná Mládež v akci je projekt evropský, tedy toky peněz jsou zde mnohem složitější.
V posledních letech se stalo zvykem, že samotná existence nějakého fondu a formální splnění jeho požadavků jsou dostatečným oprávněním k tomu, aby z nich bylo bezostyšně čerpáno tolik, kolik to půjde. Je to přístup, který je také velmi široce podporován státem. Bohužel je prosazován tak jednostranně, že prostě vešel národu do krve. Komunistické „kdo nekrade, okrádá rodinu“ se po srážce sociálně solidárního dotačního systému s českou variantou pochybného kapitalismu zvolna změnilo na paskvil „kdo nežádá o granty, je vůl“. Původní smysl tohoto systému – tedy podpořit znevýhodněné skupiny, řešit či tlumit sociální problémy – sice nezaniká, ale veřejností již prakticky není vnímán. Nyní jsou granty cestou ke zlepšení vlastní ekonomické situace, či k projektům, které by peníze nesehnaly, protože prostě za nic nestojí a hřeší tak na obecné nedostatky grantových řízení. Možná je to řečeno příliš zeširoka, ale předpokládám, že si čtenář sám dobře pamatuje, jaké bylo postavení grantů před EU a dnes. Umění, věda, vzdělávání jsou dnes pouhou podmnožinou.
Dalším významným aspektem je to, na kolik lidí bude mít grantem podpořená aktivita reálný dopad. Například nemohu souhlasit s tím, kolik peněz se vydává na fotbal a jaké procento populace má z této hry alespoň mizivý užitek. A v podobné situaci jsou také larpy; i když samozřejmě v úplně jiných řádech. Hráčů, kteří si zahrají nějakou podpořenou hru je poměrně málo.
Sektor soukromý
Druhým zdrojem grantových financí je soukromá sféra. Zde byl například úspěšný CoM, který z peněz Nadace Vodafone Česká republika získal další obnos na svůj Projekt Systém (80.000 Kč). I dříve s jejich pomocí, jakož i s pomocí Nadace Veronika, uspořádal Larpvíkend 5 minulý rok. Podobně zaměřený je i fond Make a Connection provozovaný firmou Nokia.
Všechny tyto fondy mají poměrně jednoduchá zadání, která se týkají podpory takřka libovolné aktivity mladých lidí. Jsou to peníze generované soukromým sektorem a mohou tedy být užity bez větších morálních zábran – patří totiž opravdu těm, kteří je rozdělují. Navíc je také u grantů tohoto typu menší tlak na to, „zkreslovat“ v žádostech skutečný záměr. Zpravidla je to tak pro larpy mnohem čistší zdroj financí než sektor veřejný.
Zkreslování skutečnosti
Jedinou veřejně dostupnou závěrečnou zprávu larpových sdružení nalezneme na webu Court of Moravia (který zde proto jako příklad bude paradoxně za svoji svědomitost trochu bit). ASF inzeruje webovou sekci „závěrečné zprávy“ jako „v přípravě„ již několik let, což považuji za poněkud ostudné. Moravian larp, Tempus Ludi, Prague by Night ani Baatorského knížectví (vše o. s.) na svých stránkách nic takového k nalezení také nemají.
Apokalypsa – Nový začátek
Děj se odehrává v převážně zdevastovaném a zamořeném světě po 3. světové válce v malé, nově vybudované osadě Nová Ves. Larp má ukázat, jak obtížný je život na nízké technologické úrovni a čeho všeho jsou lidé schopni ve snaze o přežití a získání svého místa ve znovu se utvářející společnosti na malém kousku relativně nezničené země.
Uvedenou citaci lze nalézt na stránkách Tempus Ludi. Nad tímto popisem jsem se poněkud pozastavil. Opravdu pojedu na nějaký larp, abych zjistil jak obtížný je život, atd. atd.? Moment, zamyslím se… Ne. Primárně se tam jedu bavit a domnívám se, že ani organizátor úplně (skoro bych řekl, že vůbec) nevěří tomuto odstavci. Ve zkreslování skutečnosti můžeme směle pokračovat na „metodických„ stránkách CoM:
Projekt se zabýval hlavně novými možnostmi využití rolových her v oblasti neformálního vzdělávání, výměnou zkušeností mezi organizátory těchto her a možnostmi interaktivního zprostředkování témat jako boj proti rasismu a xenofobii, osobní svoboda, lidská práva, svoboda náboženského vyznání atd.
Nu, zabýval-li se například (tzv. kulturní festival) Larpvíkend 5, coby součást zmiňovaného projektu, primárně těmito aktivitami, tak se mi podařilo je zcela minout. Používání podobné rétoriky mi připomíná (a v tomto kontextu ne náhodou) prázdné výroky naší politické reprezentace. Je to přesně ten druh eurospeaku, jehož cílem je tvářit se vznešeně, užitečně a neproniknutelně. Bylo by opravdu tak zlé napsat, že jde především o setkání určité skupiny lidí a jejich společnou nepříliš otřelou zábavu? Argumenty, že přesně takové texty jsou komisemi očekávány, hodlám odrážet klasickým: „Když se to tak dělá, musíme to tak nutně dělat i my?“ Obzvlášť u skupin, které si kladou tzv. vyšší cíle. Výuka morálce a obecně jakákoliv výuka totiž začíná a končí u učitele a jeho morální autority. Autorita autorů takovýchto textů je pro mě mizivá, anžto z nich čiší pouze touha uspokojit byrokratický systém.
Dalším oblíbeným argumentem bývá nedokonalost systému. Jeho obhájci tvrdí, že pokud systém není schopen efektivně a správně fungovat, pak není potřeba cítit žádné zábrany využít (či spíše zneužít) jeho slabiny ve prospěch „dobré“ věci. Z tohoto argumentu (aniž bych s ním na tomto místě polemizoval) lze vyvodit dvě možnosti:
- Opravdu to tak je, systém grantů je děravý. V tom případě mi z mého postoje nezbývá, než takovýto potenciální zdroj peněz opustit a hledat jiný.
- Není tomu tak a je potom jen pohodlností autorů, že nejsou ochotni či případně schopni svůj projekt obhájit bez těchto obezliček. V tomto případě tedy stačí jen trochu přidat na úsilí a není třeba ustupovat ke lži.
Bilance
Jaké jiné finanční zdroje nám tedy vlastně zbývají? V pořadí od těch nejjednodušších:
- Hra plně hrazena organizátory – model možný primárně u malých formátů a v našich končinách nepříliš přijímaný. Většina organizátorů má pocit, že by měla hra skončit s vyrovnaným rozpočtem a neměli by na ní tratit. Ve skutečnosti tomu tak samozřejmě není – objem času a práce organizátory vložený, pokud by se převedl na finance, není zaplacený pravděpodobně v žádné hře. Např. ve Finsku byl jednu dobu tento model poměrně rozšířený (v současné době je tomu již jinak).
- Spoluúčast hráčů – model naopak nejrozšířenější. Všichni jej známe, v ideálu se snaží mít rozpočet vyrovnaný, případně s drobným přebytkem, který je užit k dofinancování hry jiné.
- Mecenáš – do hry přicházejí peníze od jiné osoby, než je hráč nebo organizátor, případně někteří hráči dávají k dispozici více peněz, než je po nich požadováno. Mnohým tento model možná připadá zvláštní, ale do určité míry funguje. Prvním příkladem z vlastní organizátorské zkušenosti to byl Assassin v roce 1996 a posledním pak letošní PreMatrix. Se stárnoucí (a tedy povětšinou solventnější) hráčskou základnou se tento model může stát pro některé akce relativně zajímavý.
- Sponzorství – v podstatě obdoba předchozího, do hry ovšem vstupují i právnické osoby a jistá oficializace.
- Sekundárně výdělečné hry – tyto hry jsou u nás prakticky neznámé (zanedbáme-li občasný prodej triček). V zahraničí se k některým hrám váže poměrně silný merchandising, který se snaží pokrývat zvýšené náklady hry samé. Typicky se to dnes projevuje u různých nevýdělečných ARG. Domnívám se ale, že v ČR je v současné době prakticky nepoužitelný.
- Bohapřítomná komerce
- Bohapustá komerce…
Jako eticky nejčistší z toho vycházejí peníze vlastní (aniž bychom se zabývali tím, kde se u nás objevily). Je to závěr triviální a zjevný. Ideálním případem by pro mne tedy mohla být varianta (v omezené míře sem tam i mnou realizovaná) taková, kdy veškeré náklady nese organizátor. Rozumným kompromisem je samozřejmě účastnický poplatek. Úvaha mě tedy vede k tomu, že budu-li chtít do hry vnést nějaké peníze, ať tak činím vždy ze svého.
Blížím se k závěru a jedné z hlavních motivací toho, proč článek vůbec píši. Co zkusmo založit larpovou nadaci? Pro začátek navrhuji drobný grantový pokus. Vyhlásíme primitivní výběrové řízení a organizátora, který se nejvíce přiblíží našim požadavkům, vybavíme finančním obnosem. Chcete-li se přidat, pak zde inzeruji larpovou grantovou agenturu pro začátek vypodloženou třeba 5.000 Kč z mé kapsy. Najdu-li nějaký ohlas, tak s dalšími „dárci“ celou věc zrealizujeme. Vede mne k tomu ten jednoduchý předpoklad, že já vím, co od larpu mohu realisticky očekávat, na rozdíl od úředníka běžné grantové agentury, který to prostě vědět nemůže. No a také druhý – proč nepodpořit hru, kterou považuji za zajímavou a mám pocit, že by jí nějaké peníze mohly přidat na kvalitě? Takže, milí donátoři, reagujte a střádejte…
Nahrávání ...Autor
Permon – Tomáš Kopeček 
Dlouholetý příznivec larpu, organizátor i teoretik, člen skupiny Veselý Kopeček.
Mých 5 centů:
1) Pro úplnost musím hned na začátek říct, že jsem z té množiny hráčů, která daně platí a ne úplně nejmenší
2) Osobně mám k modelu maximálního přerozdělování filozofické výhrady
3) Pokud ale peníze ve fondu už jsou, tak jsou „ztracené„ tak jako tak a nevidím žádný morální problém v tom, se je pokusit získat – jiná věc ovšem jak, jak moc pro to musím lhát
4) Jak jsem tak koukal na seznam udělených grantů, tak nějaké významně „záslužnější„ aktivity než LARP jsem tam nenašel
5) Konkrétně Perunův stín měl IMHO i naučný výsledek – kdo chtěl, mohl se v souvislosti se hrou naučit mnoho o životě prvních Slovanů na našem území, hra mu k tomu nabídla dobrou motivaci.
Michal Kára alias Lemming
Tak cao po dlhsej dobe.
Konecne clanok, ktory uvazuje a nielen bezne reportaze, ktorych som sa uz dost prejedol (uprimne ma nebavia).
Zaujimavy nazor a pohlad, respektujem ho a pridavam svoje polienko.
Etickostou hociakeho problemu by som sa zaoberal az vtedy ked mam na vyber aspon z dvoch alternativ. Prikladom mozem povazovat ukradnutie chleba v potravinach za absolutne moralne/eticky ciste, ak mi doma place hladne dieta. Cize otazkou je – mame viacero moznosti? Vacsinou v nasich podmienkach je to prave jedina mozna alternativa – organizatorsky sponzoring a pripadne ucastnicke poplatky.
Granty nie su nic ine ako prerozdelenie penazi za urcitym cielom. Som si isty ze nehovorim nic nezname ak poviem, ze skludom vycucajte a efektivne vyuzite hociaky grant ktory mozete lebo prave na to je urceny – nemate na vyber lepsie financovanie. Spolocnosti tym robite extremnu sluzbu pretoze nabalovaci efekt na mladez je davno zrejmy a o neetickosti tekho usilia nemoze byt ani reci. Prvym pre vas ale musi byt larp a nie peniaze. Ak to budu peniaze vas larp umrie.
Navrh tekejto nadacie nie je nic vynimocne a bezohladu na jej krasu ani nic nove. Len hen predminuly rok si pametam diskusiu zo sladu kde sa podobne veci rozoberali, dokonca padali aj alternativy ohladne isteho financneho bufferu pre organizatorov, ktory by vracali po vyberani vstupneho a pod…
Myslienka hoci pekna a vznesena sa nijako nelisi od principu grantu. Naopak za grantami bude jednoznacne zaostavat. Lebo pre toto potrebujete mnozstvo prispievatelov a komunita toto na urovni 6000 eur na jednu hru dajme tomu na mesiac nebude mat. Odhadom povedane ked mame na CZ + SK 3000 hracov larpu tak KAZDY by musel dat mesacne 2 eura aby mohla existovat podpora pre takutu razmesacnu hru. Nielenze tolko larpistov nemame ale ani nebude 100 percentny vyber. Tym padom sa suma 2 EURa bude zvysovat a tym zacyklene pocet vyberu znizovat az to dokonverguje na urvoen kedy si prispievatel povie to zakladne – Preco ja mam davat mesacne (odhadnem limitu konvergencie komunikty) 50 EUR a zahram si hru raz za 5 rokov?
Pre toto som voci takemuto nazoru skepticky.
Doporucujem zalozit efektivnu nadaciu na cerpanie celonarodnych a medzinarodnych grantov. Ak na to niekto nema chut tak stare zname vstupne.
Doporucujem pred akoukolvek otazkou ohladne vysky vstupneho ci inej financnej zabezpeky larpu pozriet ustavu CZ a SK kde sa hovori jedna podstatna vec, ktora vyjadruje odpovede na mnohe otazky moralnosti, efektivnosti, kvality a pod larpu u nas. Veta znie v skratke – za placu prinalezi i placa. Bez toho si dovolim povedat nebudeme mat nikdy kvalitny larp – pretoze ja si kvalitu predstavujem inak ako som prevazne doteraz videl. V ludskom potenciale to nie je – musi to byt iba v prostriedkoch.
Takze s chutou do chleba aj tak nic ine nemame a deti placu. ;o)
S granty je potíž. Vidím to ve svém oboru (biologie), kde lidé, kteří je posuzují, o tom něco vědí.
Když jsem psal svou první žádost, div jsem se nepozvracel (a stejně jsem ještě neuspěl). Projekt musel být psán a je očekáván, že bude psán v superlativech a s vyzvednutím přínosu – to je to, na co se recenzent kouká a co posuzuje. Pokud si žadatel není jistý, je to mínus. Pokud nestrčí posuzovateli přednosti pod nos, je to mínus. Vyhrává ten, kdo se umí lépe prostituovat. Žebrák, který vypadá nejubožeji, bude milostivě odměněn (což byl můj pocit). Ne, také si nemyslím, že setkání dítek z Brna a Bratislavy někde u Břeclavi nad Proroctvím a Magicem povede k většímu sblížení mladé generace dvou národů (abych odvozoval z jiného vítěze krom Perunova stínu).
Jenže, žádný entomolog nepojede na Borneo sbírat hmyzy proto, že jeho cílem je přispět k prozkoumání dané silně ohrožené oblasti a zjistit jak moc se liší zastoupení na vodu vázaného hmyzu od Amazonie, tedy dvou tropických oblastí, které se dlouho vyvíjely odděleně. Ne, ten člověk tam jede primárně proto, že 1) má rád hmyzy, 2) má rád tropy a teplo, 3) chce zažít dobrodružství a když tak 4) popsat nějaký nový druh. Což ale nic neříká o tom, že svým pobytem tam vytyčených výsledků skutečně nedosáhne.
Jak jsem jednou nad silným podmírákem vysvětloval Zappovi a Kirstenovi: Nikdo vám nikdy nedá peníze na to, že budete dělat to, co vás baví.
Ostatně bych se bál, že i z jiných tam uvedených projektů budou tančníci chtít primárně tančit a tak bychom mohli pokračovat (u záludnějších a obecnějších názvů netuším, co si pod nimi představit – také taktika). A ono i u těch soukromníků to žádání bude chtít mít určitou formu – na „za chalupou na louce se chceme mlátit klackama„ vám asi taky nikdo nic nedá.
U grantových penězí na LARP bych se spíše bál jiných věcí (1) jak moc bude výsledek obhajitelný před grantovou komisí (ale nemám páru, jak to u podobných projektů chodí) a (2) dokud nebudeme mít to Ministerstvo vzdělání, kultury a larpů, budou muset být všechny projekty žádající o grantové peníze ohýbány tak, aby zapadly do definic (a nebo alespoň okatě nevyčuhovaly), což by vedlo k omezení košatosti.
Což je i důvod, proč mi ta nadace přijde smysluplná. Jop, a kolik tu máme v komunitě úspěšných podnikatelů? (A trochu zvrhleji: Může soukromý sponzor chtít, aby jeho dítko na akci bylo král a bylo nesmrtelné?)
Na etickou rovinu je vzhledem ke stáří larpu v ČR asi ještě brzo. Až bude z veřejného sektoru dotovaný každý druhý larp, asi je namístě podobná otázka. Permon zkrátka zase trochu předběhl dobu ;)
Larp jako takový rozhodně sociální problémy zmírňuje. Vždyť kolik hráčů by místo larpení (více) fetovalo, nebo nechalo chátrat své tělo neosobním (až asociálním) pařením síťových her? A protože (stále tak trochu) věřím na zastupitelskou demokracii, která (i když pokřiveným způsobem) funguje právě i v rozdělování našich peněz do grantů, ani já nemám morální problém si peníze z grantů vzít. Jiná otázka je samozřejmě to zkreslování (lhaní) o cílech.
Nadace plněná pouze vlastními finančními prostředky by měla zanedbatelný přínos. Možná je to dobrý začátek, ale v plánu by měla mít budoucí čerpání peněz (také) z různých fondů. Pro takovou verzi jsem i já (jak už jsem se dříve vyjadřoval ústně).
Vyjádřím zde svůj názor, který s výhradou bude i názorem zastupující ASF Asociaci Fantasy, o. s. Objeví-li se zde vyjádření zastupující Asociaci jako takovou, pak tento příspěvek zůstává mým osobním názorem.
1) Osobně děkuji za tento článek.
2) Souhlasím s tím, že je ostudné, že několik let máme na webu Výroční zprávy (připravujeme) .
Ač jsem se o to snažil a urgoval požadavek o její sepsání, nikdy nebyla u žádného z pověřených členů vůle zprávu napsat. Je třeba ovšem mít na paměti to, že o.s. nemá povinnost zprávu sepisovat a pokud k tomu není zřejmý důvod, nemusí se s tím obtěžovat. Zařadil bych tedy sepsání mezi vhodné, nikoli povinné, jak může tento článek vyvolat dojem.
3) Zdroje financování Asociace se za posledních několik let skládají výhradně z členských příspěvků a ze zisků z velkých akcí pořádaných ASF. Letos se ke zdrojům příjmů přidalo zapůjčování majetku Asociace pro potřeby larpů, které nejsou pořádány či podporovány Asociací.
4) Využití prostředků Asociace je například k zakoupení nového vybavení, opravě starého, podpora her ASF, provoz Asociace či letos vytvoření stránek LARP.cz.
5) Pokrok k transparentnosti fin. toků Asociace poskytne nově vzniklý transparentní účet u Reiffensenbank 4775384001/5500
6) Myšlenka fondu pro podporu larpů vznikla již před dvěma roky v ASF. Tehdy byl návrh financovat kvalitní akce s potenciálem přímo z rozpočtu ASF. Bohužel se to nedotáhlo do konce.
Ahoj,
0) Víceméně souhlas s Permonem. Vidím jako lepší ty penize nevybírat, nebo poslat na např. skolavafrice.cz:) Ale objevují se, doufám, první vlaštovky, které nehrají na grantové komise maškarádu. Pro tyto akce už IMHO Permonovo lamentování neplatí, akce jsou v souladu papírovém i skutečném s požadavky donora.
1) Projekt Systém (první běh) podle mé osobní zkušenosti byl výrazně „edukativní„, tj. podnětů ze hry, které přesáhly do reality bylo hodně, rozhodně více, než jsem očekával. Tedy, kdyby někdo žádal finanční podporu pro Systém jako např. „aktivitu směřující k podpoře demokracie„, tak nemám problém. Opravdu jsem jel na Systém s otázkou „jak se asi žije v totalitě?„ a hra o tom doopravdy byla.
2) Naopak, pokud by finance způsobovaly, že „dobré„ (z pohledu hráče) hry budou organizátory měněny na „dobré a přínosné„ (přínosné z hlediska poskytovatele peněz), pak jsem pro. Otázka zůstává u efektivity, neboli poměr $$/hráč. To je snad smysl takovych peněz, ne?
a ještě k Systému:
Samozřejmě lze argumentovat tím, že typický larper, larpař ani larpista toto nepotřebují (z pohledu penězodárce), lepší cílovka jsou samozřejmě http://www.mladi.cz ci podobne organizace…
Předem svého příspěvku chci vyjasnit pozice, ze kterých vycházím, následně shrnu Permonův článek tak, jak jsem jej pochopil já. V tomto smyslu budu také na článek reagovat.
Předesílám, že nesdílím názor, který Permon ve svém článku prezentoval. Přesto pevně věřím, že tato reflexe bude vnímána věcně, nebude zdrojem ani terčem osobních invektiv. Svůj příspěvek vnímám jako celek, stejně tak se snažím vnímat příspěvek Permona. Nepovažuji za vhodné vytrhovat části článků nebo jednotlivé výroky z kontextu, v němž byly napsány. Mým cílem je konstruktivně přispět k této kritické diskusi, kterou vnímám jako navýsost podstatnou pro další směřování larpu a larpové komunity.
Permon se v článku zabývá morální stránkou čerpání grantů. Přestože jde o obecný problém, zužuje problematiku na okruh larpů, což je vzhledem k místě publikování zcela legitimní krok. Na straně druhé je tak článek ochuzen o obecný náhled na problematiku. Argumentuje tím, že v podávaných grantech se často zastírá „skutečný“ záměr, který organizátory motivuje uspořádat grantovou akci. Tímto záměrem, jak ilustruje na konkrétních případech, je především určitá forma zábavy. Na základě předchozí diskuse autor argumentuje, že jako nejčistší řešení se mu jeví využít k placení akcí vlastních zdrojů, případně příspěvků účastníků. V závěru navrhuje založení nadace, která by přerozdělovala dary od členů komunity.
Toliko shrnutí důležitých bodů z mého pohledu. Pokud jsem vynechal, překroutil nebo zamlčel některý z klíčových argumentů, pak se omlouvám a následující řádky budou o tento pohled ochuzen. Nebylo však mým záměrem účelově vybírat témata, která se mi hodí do krámu. Pokud se tak stalo, Permonovi se omlouvám.
Na následujících řádcích se nechci věnovat spekulacím o kompetenci komisí (domnívat se, že v nich sedí lidé, kteří si nedokáží udělat obrázek o předkládaném projektu mi přijde poněkud naivní představa. Na druhou stranu souhlasím s tím, že kdo nikdy larp nehrál, nemůže si udělat představu přesnou – ale to se týká i poloviny grantových žádostí mimo larp), argumentům „tak to přeci píšou všichni“, nechci diskutovat, že někdo peníze z fondů pro svůj osobní zisk (jsem přesvědčen o tom, že se tomu tak zatím v této komunitě nestalo) a podobně.
Myslím, že základním bodem, na který mám jiný názor než Permon, je náhled na princip čerpání grantů. Nemohu jinak, než se na chvíli ponořit do poměrně hluboké roviny abstrakce. Granty v dnešní době nejsou jakousi protaženou rukou sociálního státu. Nejde v nich jen o to pomáhat nemocným a vyloučeným (alespoň ne v případech fondů, o kterých hovoříme my). Koncept sociálního státu se v 90. letech ukázal být neudržitelným a byl nahrazen konceptem občanské společnosti. Dnes je jako jeden ze základních pilířů demokracie vnímána solidarita a aktivita vycházející od jedinců, nikoliv jakási abstraktní, vynucená solidarita sociálního státu (tato problematika je samozřejmě složitější, ale pro naši potřebu se spokojme s tím, že tomu tak je). Občanskou společností rozumnějme skupiny aktivních osob, které svou činností zasahují více či méně veřejný prostor. Lidé v těch skupinách nevyvíjí aktivitu pro svůj bezprostřední zisk, ale zpravidla zde nacházejí možnost realizace, případně jim jde ovlivnění a nastolování politik (společenských témat) v nejširším slova smyslu. Logika podpory občanské společnosti je v zásadě jednoduchá (opět argumentaci zjednodušme): pluralita je zárukou demokracie, solidarita vycházející „zdola“ společnosti vede ke snižování nákladů státu, objevují se nové, neotřelé a nosné přístupy řešení a nastolování problémů, které si soudobá společnost nese. Občanská společnost má také v neposlední řadě sílu řešit témata, které stát řešit neumí. Demokratická společnost nezbytně potřebuje, aby její členové byli aktivní a kriticky smýšlející, nikoliv jen pasivní konzumenti.
Pokud přijmete za vlastní tento pohled, pak je zřejmé, že čerpání grantů na larpové projekty je zcela legitimní. Larpy samy o sobě nesou specifické neotřelé kulturní prvky a některé z těchto projektů mají významný společenský přesah. Proto jsem hluboce přesvědčen o tom, že projekty, které mají určitou myšlenku přesahující larp samotný a zároveň jsou opravdu otevřené veřejnosti, mají plné právo na čerpání grantů z veřejných zdrojů.
Druhým významným argumentem v Permonově článku bylo, že žadatelé zastírají skutečný důvod – zábavu. V soudobé společnosti považuji zábavu za zaklínadlo, které vůbec umožňuje realizovat většinu věcí. Zábava není v okruhu vzdělávacích a volnočasových aktivit milým bonusem, ale naprostou nutností. Sám přednáším na vysoké škole a vím, že pokud budu studenty nudit, naučí se jen zlomek toho, co je naučit chci. Zábavu považuji za nutnou podmínku toho, abych mohl předat to, co opravdu předat chci. Můj skutečný cíl však leží někde jinde než v zábavě. Ano, dokážu poselství, které nesl například Systém z velké části převést do velmi rigorózní formy přednášky a dokážu si představit, že poslouchám přednášku o životě Slovanů. Ale jak širokou veřejnost tím oslovím? Nemusím být sociolog na to, abych řekl, že velmi specifickou.
Jako třetí argument bych chtěl vyzdvihnout vzdělávací smysl larpu. Právě v tomto vnímám obrovský potenciál. Ať již jde o možnost vyzkoušet si vlastní reakce, možnost řešit obtížné životní situace, rozvíjím své komunikační dovednosti a bla bla bla (zde si, věřím, každý domyslí spoustu relevantních forem seberozvíjejících schopností – ale o těch hovořit nechci). Obrovský a nenahraditelným potenciál ovšem tkví ve dvou zásadních věcech:
Jednak možnost si opravdu zkusit, jak se co dělá, jak co chodí (příkladem budiž Perunův Stín, případně obrovská akce simulující chod OSN, Evropského parlamentu – cožpak to ve své podstatě není larp?) – zde je edukativní složka zcela zásadní. Nechám na čtenáři, aby domyslel, do jaké míry toto lze předat teoreticky.
Druhým unikem larpů je pak možnost simulovat společenské struktury (od malých skupin po makro celky typu stát). Sledováním skupinové dynamiky a jednáním každého hráče v jejím rámci je naprosto výjimečné. Tvrdím, že zde se učí všichni účastníci velmi mnoho, ať chtějí nebo nechtějí, a že jiné platformy takové možnosti nenabízejí. Zde budiž příkladem Projekt Systém, který nastavenými sociálními vazbami vytvořil dojem reálné společnosti. Většina hráčů si pak nemohla nevšimnout, jak struktura (a řekněme určitá neosobní moc) této skupiny ovlivňovala jednání jednotlivců.
Tvrdím tedy, že larp má výraznou edukativní složku, která je často někde v pozadí, často ji lze nahradit, ale jsou místa (osobně jsem jmenoval dvě), která nesou výrazný a unikátní vzdělávací potenciál.
Poslední, o čem se chci zmínit, je Permonův návrh na založení nadace. V první chvíli jsem chtěl reagovat negativně, nicméně si dokáži představit funkční formu takové nadace. (Aby bylo jasno – v první chvíli jsem si představil, jak jsme s Permonem v čele nadace a zcela objektivně vyhodnotíme náš projekt jako nejlepší a udělíme si peníze. Domyslete sami, co by se potom strhlo.) Myslím, že by měl vzniknout jakýsi uzel, který spojí dvě strany – lidi, kteří mají zájem dát určitý obnos peněz na dobrou a smysluplnou věc a na druhé straně pořadatele, kteří mají zájem peníze čerpat. Pokud by žadatel splnil určité základní principy, pak by se mohl přihlásit do jakési soutěže. Na druhé straně by pak ti, kteří peníze chtějí dát vyberou takový projekt, který podle jejich mínění za ocenění stojí. Takovou formu nadace si dokážu představit jako funkční.
Na závěr nezbývá než napsat, že věřím v to, že první úspěšné vlaštovky budou následovat další žádosti o granty. Nicméně daleko víc doufám, že případné množství takových akcí nepůjde na úkor jejich kvality.
reakcia na ostatne prispevky:
1) postrehol som podtony nejakeho grantoveho protihnuti. Grant = prachy a je iba nejaky fungujuci system ich z nich dostat. Prisposobte sa, vytiahnite prachy a robte si to co Vas bavi. Na etickost pristupu sa vybodnitye z jednoducheho dovodu. Tym je vasa laska a efektivita zuzitkovanych prostriedkov. Bez toho aby ste sa prisposobili pri vybere budete iba prazdne kecat o etike a nevytiahnete nic a Vasa laska k larpu bude pokrivkavat. (autor poznamky je clovek ktory vycucal z EC fondov minuly legalne rok cez 100tis eur; prerozdeluje ich nasledne podla vlastnej chuti a moralnoetickych priorit – stare zname – predsa ich nenecham ostatnym hovadam)
2) edukativnost larpu – rad by som veril tejto iluzii – edukativnost larpu sa ale zacina i konci v tom kde larp prestane byt larpom. Ked to hrac nepreziva naozaj nie je to naozaj a tym padom ho to nauci velky chybny prd. To znamena hociaku postapo, nasilie a podobne sa nikdy neodzviete edukativne na ziadnom larpe. Larp musi byt teda o inom. A aj je. Edukativnost larpu tiez. Ibaze taka mna osobne nelaka a nevolam to edukativnostou v pravom slova zmysle. Podotykam ze je skodou ze doteraz tu nevidim moj clanok Vzuhu na palubu, ktory bol prvym zo serie (kritickej) k larpom. Bez kritiky ale nebude vysledku ;o)
Tak drzim palce.
Milovnik larpov, na ktore uz nemam cas…
já si to tu celé přečetl a dospěl jsem k závěru, že až budu požádán… totiž, mám pocit, že reagující pochopili článek tak, že je špatně čerpat peníze na larpy z grantů. ale podle mě jde Permonovi jen o to, jakým způsobem se to děje a nebo naopak dít má. a v tom je právě v současné době zkreslování skutečnosti zakopaný pes.
je hezké, že tu Pirosh píše o potenciálu larpu, ano, i já si myslím, že larp má možnost být lecčíms a v podstatě v mnohém naplnit superlativa a cíle uváděné v projektech, ale za prvé jsem zatím nebyl na hře, která by to skutečně dokázala a za druhé si myslím, že v momentě kdy k tomu dojde, tak už taková hra bude pro úplně jiné publikum.
takže zkusme diskuzi pohnout z polohy „je etické brát peníze na larp z grantů?„ do „je etické při tom lhát?„, ja?
osobně bych uvital nějakou reakci od děcek z TL, CoMu, Fraška organizatores atp., ideálně nikoliv formou tiskového prohlášení (krásný den přeji…), ale spíš coby názory jednotlivých lidí
samuel -> kazdy, kto niekedy nieco s grantom mal vie, ze je uplne nepodstatne ako jednotlivec chape akekolvek vlastne hodnoty. Grantove schvalovanie zije vlastnym zivotom a ma svoj vlastny interny proces. Aj ked si odmyslim nepekne zalezitosti typu protekcionizmus, ktore su ISTE v kazdom grantovom scenari tak ostava uz len rovina ponukni co chce komisia pocut. Ak to neponuknes nebudes mat z grantovych penazi nic. Predppokladam ze nikto nie je magor a neziada larpovy grant u medzinarodnej agentury pre jadrovy vyzkum a preto je iba na uz spomenutom prostitucionizme ako dokazes dat na tanier to co si myslis ze je chene pocut. Ak to dokazes tak mas grant. Ak nie tak nemas nic.
Stale ostava to uplne najzdravsie – clenske za hru. Grant typu ako tu bol nastoleny myslienkov komunitneho vyberu nema ziaden iny rozdiel oproti normalnym grantov, respektive bude kde tu trpiet niektorymi faktomi menej. Comu sa vsak nevyhne a som o tom presvedceny je protekcionizmus. Stale je niekto niekomu sypatickejsi a preto existuje trh. Hrac je najlepsie kriterium vyberu.
Avsak ak sa niekde valaju peniaze a cakaju na toho kto lepsie zaklame – klamte priatelia odusu a vycucajte co treba, majte vsak na mysli stale to PRECO to robite. Pretoze podlahnut jednemu prstenu co vladne vsetkym je lahke. ;o)
Prva musi byt laska k larpu. Hranicu si vsak musi urcit kazdy sam. Jedno je vsak iste – ked z toho vznikne pekna a kvalitna hra kde si hraci naberu minimalne noveho dychu do zivota a relax tak to iste stalo za to.
Moralne pseudolimity v tejto sfere su proste pseudolimitmi. Penizaze niekto dostane, snazte sa aby ste to boli vy, skludom prehanajte, pouzivajte superlativa, chodte do krajnosti prinosu pre komunitu. Kazdy zo schvalovatelov to aj tak caka a nie je v oblasti blbec a vidi medzi riadkami. Presvedcte ho.
Myslím, že je v téhle debatě pod otázkou „je etické lhát o larpech v žádostech o grant?„ se podprahově objevuje ještě otázka další „je etické žádat o granty, když je tu tolik potřebnějších?„. Stejnou logikou se dostáváme analogicky až například k: „je etické vlastnit více než nezbytně potřebujeme, když půlka světa hladoví?„. Tímhle to vůbec nechci degradovat, i když jsem si vybrala nejotřelejší klišé, jenom upozorňuju, kam se až dostáváme.
V první řadě zareaguji na konkrétní dva odkazy na Tempus ludi:
Co se týče popisu larpu Apokalypsa Nový začátek, tak tam asi není spor to tom, jestli lžeme, nebo ne. Ta akce je taková a je taková hodně. Je to samozřejmě hra v rolích a je tam příběh, tak jak by v larpu mělo oboje být, ale zároveň je to hodně právě o tom „zkusit si jak by se žilo v postapoklayptickém světě„. Plně chápu, že by to Permona nenalákalo na akci jet a přiznám se, že to není ani nijak silný argument pro mě. Ale věř mi, pro hodně lidí ano. Na postapo larpy jezdí skutečně hodně lidí právě s tím, že je baví přesně tohle a je to pro ně hlavní motivace. Klidně tě někdy s někým z nich seznámím, ale to nepatří sem :-).
Druhou konkrétní věcí je, že na weby není závěrečná správa k výsledkům Perunova stínu. TO je pravda, ale je to především tím, že projekt jako takový ještě neskončil. Má být ukončen výstavkou, která se právě připravuje. Poté bude pochopitelně udělána závěrečná zpráva a myslím, že ji i uveřejníme na webu. Uznávám ale, že by bylo dobré dělat takováhle shrnutí o výsledcích akce i u akcí, na které nebyli žádné granty. Takže děkuji za podnět, je to dobrý nápad.
Za sebe můžu říct, že motivace k uspořádání larpu obvykle není edukativní přínos, přesto jak už bylo zmíněno, to podle mě neznamená, že ten larp nemůže být přínosem. Pak mi asi nedělá problém do grantu napsat, že to je jeden z jeho cílů….
Jinak jasně, že by bylo cool, kdyby o tom rozhodovali lidi, kteří vědí, co je larp a tedy jim není možné (a není to třeba) lhát. V současné době to tak ale není a mám pocit, že je to možná spíš i na škodu, než jen výhoda pro nás. Alespoň podle posledního grantu, se kterým pracujeme a konzultace k němu vedené. Zatím ale asi budeme nadále pracovat s tím, co máme k dispozici.
Co se financování organizátorem týče, tak ne že bychom to nedělali. Ale pokud by byla realizace larpu závislá na tom, jestli ho výrazně zasponsoruji, tak bych ho nemohla udělat, protože prostě nemám prostředky. A věřím, že nejsem jediná. A byla by škoda spousty zajímavých a dobrých projektů.
A na konec zmíněná nadace. Projekt mi přijde zajímavý a až budu vydělávat tak, abych měla co přispět, tak přispěji. V současné době to však není možné. Otázka zůstává, kolik lidí by bylo ochotno přispět finančně a zda je možné takovou nadaci vytvořit s tím, že bude mít dost peněz, aby to mělo smysl. To nedokážu posoudit, ale třeba nám tento impulz dá odpověď.
Názory v tomto příspěvku jsou převážně moje a nejedná se o oficiální stanovisko Tempus ludi, o.s.
I já zde zkusím prezentovat svůj názor jako člen TL – osobně si myslím, že bez finančních zdrojů mimo komunitu (grantů) by některé akce 1. nebylo možno realizovat nebo 2. nebylo možno realizovat v tom rozsahu a kvalitě které jsou žádoucí, tím pádem by je vlastně nemělo ani smysl dělat, protože by nesplnily účel který z nich organizátor chce dostat. Jako příklad uvedu prvek z Perunova stínu – představte si vesnici z cca 7. století s barevnými stany dnešního typu – asi by to nedostalo lidi jinam než na nějaký fantasy larp kde přece nemusí řešit jestli je nějaké chování aspon trochu reálné (tím zase nechci říct, že by byly čistě fantasy larpy nutně špatné). Kulisy jsou často velmi nutnou součástí atmosféry, kterou chce autor navodit a na vytvoření kulis jsou zase potřeba finance.
Přiznejme si, že už to kolik organizátor věnuje do přípravy akcí času a úsilí je velká dotace. Natož aby ještě sponzoroval finančně (pokud na to někdo má tak tichá závist).
Teď přejdu ke psaní grantu. Ano, člověk nadsazuje, protože prostě musí. Nicméně aspoň u mě funguje práce na tom textu způsobem, že často přijdu na nové další myšlenky, které chci zrealizovat – i kvůli té nadsázce, nebo prostě jen proto, že je člověk nucen přemýšlet trochu jinak.
Myslím, že zatím lidi z „larpové komunity„ při psaní larpu cíleně nelžou. Lež jako cílené překroucení skutečnosti o 180° by mi přišla špatně, nadsázka ne. To, že člověk podtrhne některé myšlenky, cíle, metody je přece zcela nutný postup při propagaci – je mnoho způsobů jak cokoliv podat a některé způsobí, že člověk z komise, který žádost pak čte, si dá tu práci se nad ní pozastavit, některé ne.
Zde se člověk, který žádost píše, snaží prezentovat tak, aby žádost byla alespoň dočtena do konce a ideálně aby opravdu zaujala. A nemyslím si, že by to snižovalo hodnotu záměru (pokud to samozřejmě nedělá akorát pro ty prachy ale to už je jiná diskuze).
A jen ještě krátce poznamenám:
Vlastně vůbec nevím, proč je v článku uveden článek o Apokalypse, protože na ní se o grant nikdy nežádalo. Občas bývá zaměněna s PASSem X, který má podtitul Druhá Apokalypsa, ale ten Tempus ludi ani nezaštiťovalo.
Nuže, pokusím se příliš nezabíhat do diskuze, protože místní formát pro ni opravdu není nejvhodnější. Takže kratčeji: Především mám pocit, že leckdo si článek vykládá jako „nežádejte o granty„. To se vůbec neshoduje s mým přístupem – naopak: žádejte o granty, co to dá (ostatně není-li to z textu patrné, sám jsem se podílel na žádosti o grant na Perunův stín). Ale jsem přesvědčen, že leckterý grant obdržíte i v případě, že budete mluvit česky a pravdu. Souhlasím zde například s Lemmingem – ze seznamu ohodnocených projektů (proto jsem tam ty linky dával) jsou ty larpy leckdy na jiné (rozuměj lepší) úrovni a tedy bez problémů konkurenceschopné i bez eurokeců a kliček.
Oba zmiňované projekty (PeS a PrS) například mohou pozitivně referenčně přispět k dalším žádostem seriózní vědeckou prací na straně jedné a mediálním pokrytím na straně druhé.
Za druhé bych chtěl požádat čtenáře hlasující v anketě do varianty c), aby mi dali vědět, kdo jsou, jakou mají případně představu, apod. Pokud budou dotyční na HL, tak k tomu vyrobíme klub, pokud ne, vyřešíme skupinovou komunikaci jinak. Já to vnímám jako experiment, který pokud z nějakého důvodu nevyjde/nesplní očekávání zúčastněných stran, tak není takovou ztrátou. Pokud se to nezkusí, odsuneme to zase o pár let dál. Proč čekat.
Promiň, ale tvoje odstavce :
1) „Původní smysl tohoto systému (grantového) – tedy podpořit znevýhodněné skupiny, řešit či tlumit sociální problémy – sice nezaniká, ale veřejností již prakticky není vnímán.„
2) „Dalším významným aspektem je to, na kolik lidí bude mít grantem podpořená aktivita reálný dopad. Například nemohu souhlasit s tím, kolik peněz se vydává na fotbal a jaké procento populace má z této hry alespoň mizivý užitek. A v podobné situaci jsou také larpy; i když samozřejmě v úplně jiných řádech. Hráčů, kteří si zahrají nějakou podpořenou hru je poměrně málo.„
3) „Jako eticky nejčistší z toho vycházejí peníze vlastní (aniž bychom se zabývali tím, kde se u nás objevily). Je to závěr triviální a zjevný. Ideálním případem by pro mne tedy mohla být varianta (v omezené míře sem tam i mnou realizovaná) taková, kdy veškeré náklady nese organizátor. Rozumným kompromisem je samozřejmě účastnický poplatek. Úvaha mě tedy vede k tomu, že budu-li chtít do hry vnést nějaké peníze, ať tak činím vždy ze svého.„
naprosto jasně vyznívají jako „nežádejte o granty„. Dokonce i kdyby třetí odstavec chyběl, tak by to tak vyznívalo. A to z toho důvodu, že larpy nikdy nebudou způsobem, jak „podpořit znevýhodněné skupiny, řešit či tlumit sociální problémy„ – i takový Systém, který je z nich asi nejedukativnější, účastníky určitě vnitřně obohatí a rozšíří jim obzory, které však i do této doby byli pravděpodobně spíš širší než užší, a taky lze těžko počítat s tím, že nějak výrazně reálně změní chování těchto lidí. Co se týká toho, že „nyní jsou granty cestou k projektům, které by jinak peníze nesehnaly, protože prostě za nic nestojí a hřeší tak na obecné nedostatky grantových řízení„ – nejde o to, že projekty za nic nestojí, ať budou větší a výpravnější projekty sebelepší, nemají šanci ufinancovat se jinak.
Tak ja to zkusim za sebe, asi budu strucnejsi, nez jsem puvodne chtel byt, ale vychladnuti pomohlo, takze spis bodove:
ad clanek:
– vesmes souhlasim s vyznenim, ktere v nem ctu ja a sice, ze neni apriori spatne brat penize z grantu, ale je uz u toho spatne lhat, pripadne brat penize jen proto, ze muzu, aniz bych mel vizi, co s nima udelam. Jsem totiz treba presvedcen, ze dost organizatoru, kteri zehraji, ze „nemaji penize na larp„ by s pridelenim vetsiho baliku penez je proste neumeli pouzit. Efektivita vyuziti zdroju a planovani ve vetsich objemech penez nez je clovek zvykly proste neni uplne samozrejma – byt tak vypada.
– Co se larpove nadace tyka, prijde mi to napad dobry – pokud by to melo znamenat, ze nekdo, kdo ma „prebytek„ penez je da do oblibene aktivity a diky nekolika takovym lidem se treba realizuje fakt dobra hra, ktera by jinak nevznikla, je to dobre.
ad vratko a jeho „urvete co muzete„: Budu asi strucny, protoze ty nejsi, at se to doplni. S timhle pristupem jdi do hajzlu. Prave kvuli lidem, kteri jsou ochotni lhat a podvadet nade vsechny meze jen proto, aby dostali penize „protoze oni jsou ti lepsi, kteri to delaji pro dobrou vec„ je zakorenena deformace „kdyz to delaji vsichni, MUSIM taky„. Verim, ze i zadat o granty lze ferove a lze je dostat na zaklade pravdivych zadosti a bez newspeaku, doublethinku a eurohujerstvi.
ad Perunuv stin (moje, nikoliv oficialni stanovisko:) ):
– Hru jsme pripravovali s tim, ze na ni grant zkusime dostat a varianta bez penez z grantu byla od zacatku pocitana jako nouzova.
– Pri priprave hry se to, ze byla tlacena grantem projevilo nekolika faktory – z pohledu organizatora nektere beru jako negativni (rekli jsme, ze to bude pseudohistoricky, tak jsme nemeli tolik volnosti v licenci tvorby hry smerem k fantasy – to stvalo zejmena me, protoze mi to kolikrat prislo jako svazujici), nektery vylozene dobry (byt treba prednasky pred hrou byly do grantu vlozeny proto, aby mel vetsi sanci coby edukativni, tedy ucelove, tak jejich prinos hre hodnotim vysoko – a rozhodne bych tomu neveril pred nimi a bez grantu bysme je neresili vubec) a jiny jsou spis v oblasti sedyho prumeru (meli jsme nejaky penize, ale zase je s tim vic drbani, nemohli jsme treba ty penize pouzivat uplne volne, ale v souladu s grantem, cast penez dostaneme az zpetne po uzavreni zpravy atd), takze to znamena nejake nutne zlo.
– Hra by se bez grantu uskutecnila, jen treba v jine forme vypravnosti, celkovy dojem by byl zrejme pro cast hracu o dost nizsi atd.
Asi to uzavru (ona je diskuze po dvou tydnech asi stejne mrtva), jen jsem chtel Samovi zkusit dat nejaky pohled k Perunove stinu, poslat do haje Vratka a prihlasit se k myslence, ze podvadeni nemusi byt apriori prvni moznost, ze to mozna jde i normalne.
zappo – ked nedpkazes citat tak, aby si si neodmyslal nenapisane, tak si aspon nechaj invektiva. Este raz ti to zopakujem. Pridelovanie grantov zije vlastnym zivotom, a ten musis poznat ak chces byt pri ziskavani penazi naozaj uspesny. Pointa je v tom, ze ked vidis ze to ide ferovo tak si konaj ferovo, ale ked je v tom spina musis mat moznost (skrze chapanie systemu) sa k tomu ako osoba postavit a vediet co s tym. AK mas moralne zabrany takl neklam, ja ta k tomu naozaj nenabadam, ja iba hovorim, ze ak nebudes tak v tom systeme, kde sa klame ziskas prd. Detto v systeme kde sa prikrasluje a vedia ako na to ty utres ak neprikraslis a nevies ako na to. Nevsuvaj mi hluposti co si si ty vydedukoval do ust, vdaka.
Ja osobne, som proti klamaniu, ale az prilis hlboko som nazrel do systemov grantov na to aby som mohol chapat take reci, ze to ide vo vseobecnosti slusne a od piky (bez chapania systemu), inak ako naivne rozpravky niekoho kto prave dostudoval a podal jeden grant.
Doba sa ale meni, videl som uz aj zazraky v systeme, tie ale pochadzaju od ludi, ktory ssytem videli, aplikovali ho zle a videli ze to je zle, a zacali presadzovat spravnost v systeme.
Najprv sa ale zaspinili a spiny je dost na to aby si ty s tym „do hajzlu„ kusok pockal a najprv ziskal co to do vedomosti pred sudenim.
na tuto stat som bol upozorneny a predtym som si ju pre cosi nevsimol:
byt treba prednasky pred hrou byly do grantu vlozeny proto, aby mel vetsi sanci coby edukativni, tedy ucelove, tak jejich prinos hre hodnotim vysoko – a rozhodne bych tomu neveril pred nimi a bez grantu bysme je neresili vubec
prepac, ale dovolim si radu. Ak mas zaujem o rydzy larp bez ovplyvnenia systemu, neprisposobuj svoju verziu systemu samotnemu len preto aby si ucelove presiel. Javi sa mi to ako spomenuty a tebou odsudeny, mnou vsak plne chapany a vsadepritomny double think, ucelovost a tvoje rozhorcenie nad mojimi slovami pokrytecke. Mozno si prave tymto vytisil iny projekt ktory bol bez pretvarky a klucky a ublizil si tak cistote.
Ale dobre ze som to zbadal, myslim si, ze aspon z malej roviny som pochopil ze som zadodbol do citliveho miesta , rany na dusi pre cosi. Za to sa ospravedlnujem, ale je to tak ci onak tvoj problem a ty sa s nim musis vyrovnat.
Stale plati – pre svoj vlastny ciel urvite co mozete, nepocuvajte bludy aby ste to tak nerobili, zivot je dzungla a nebude sa s vami maznat. Pracujte na tom aby ste vedeli ziskane prostriedky co najviac filantropicky zuzitkovat a potom budete konat podla mna najlepsie ako sa v dnesnej spolocnosti da.
Nepocuvajte nikoho kto vam hovori aby ste zostali cisty iba pre princip, bez chapania veci – to mozete ist potom do klastora v celibate.