Před zhruba tři čtvrtě rokem jsme spustili on-line dotazník, kterým jsme se snažili cílit na zjištění postojů, jež čeští (a slovenští) larpeři zaujímají vůči nahotě a erotickému kontaktu na tuzemských hrách. Diskuze, která tomuto šetření předcházela, měla dlouhodobější charakter a v podstatě vyplývala z tendencí, které se zhruba mezi lety 2010–2013 začaly na české scéně formovat. Za iniciační bod považujeme vznik komorního larpu Rocker, který krátce na to následovaly adaptace severských her Doubt a Summer Lovin‘ a také český Samael, Salon Moravia či Villa Löwe. Konečně, své hráče si našly i úžeji profilované hry jako Kink and Coffee, All My Loving a Byznys a baroko. Dlužno dodat, že ne všechny z těchto larpů pracují s reálným milostným kontaktem, ale erotika jako téma je propojuje. Zároveň jsme měli i signály ze zahraničí, že tam daná problematika rezonuje¹. Jakkoli to v poslední době vypadá, že už nejde o tak využívaný herní aspekt a dveře k herní erotice, resp. nahotě, jsou spíš jen pootevřeny, není bez zajímavosti zjistit, jak se k tomuto fenoménu čeští hráči staví.

Níže tedy za vydatné pomoci grafů shrnujeme výsledky ankety, které doprovodíme vlastní textovou interpretací. Ta bude vycházet i ze sesbíraných údajů, které se však nedají rozumným způsobem kvantifikovat. Je třeba však hned na okraj podotknout, že si v textu nečiníme nárok na nezbytnou správnost našeho výkladu a v případě komentářů se přímo jedná o záměrnou subjektivní interpretaci. Samotné grafy tedy mají pochopitelně větší vypovídající hodnotu.

Složení respondentů

Největším překvapením byl samotný počet respondentů, který i po vstupním čištění dat činil neuvěřitelných 619 individuálních odpovídajících. Je to daleko větší vzorek larpové populace, než jsme očekávali – mimo jiné i proto, že otázky zcela zřejmě směřovaly k využívání daných prvků (nahoty a erotiky) coby programové součásti hry, tedy k jejich cílenému využití jako designového elementu, který má zamýšlenou manifestaci v příběhu. Vzhledem k nízké vstupní strukturaci příběhu ve většině sandboxových larpů (jež jsou nejčetněji zastoupeným formátem v Česku) jsme předpokládali, že velkou část herní základny současného larpu tedy náš dotazník úplně mine. Že se tak nestalo, je zřejmé z počtu respondentů i z jejich odpovědí.

Lze si to vysvětlovat tak, že vidíme jen málo do toho, jak vypadají hry mimo naši sociální bublinu (což je do jisté míry pravda), nebo tak, že část respondentů úvodní informace k dotazníku nepochopila, neřešila, případně si zkrátka představovali hypotetický larp, kterého by se mohli eventuálně zúčastnit. Myslíme, že je to ve výsledku ku prospěchu celého šetření, ačkoli si uvědomujeme, že takto získané výsledky s sebou nesou jistá omezení v možnostech interpretace. K tomu se ještě vrátíme na konci článku.

Počet mužů	373
Počet žen	242
Věkový průměr	25,4
Median	25

Genderové rozložení respondentů je následující: zhruba 60 % tvořili muži a necelých 40 % ženy. Několik málo lidí uvedlo jiné genderové zařazení (či sexuální orientaci) nebo kolonku nevyplnili. V některých případech budeme nadále upozorňovat na rozdíly v odpovědích mužů a žen, ale je zároveň dobré mít na paměti, že nerovnoměrné genderové zastoupení nezbytně částečně zkresluje vypovídací hodnotu celkových výsledků. Nejvíce zastoupení byli lidé ve věku 18-31 let (viz graf).

Postoje k nahotě

Nahotu jsme v rámci dotazníkového šetření pojali jako relativně separátní téma, protože se v naší představě nemusí nezbytně pojit s erotikou nebo sexualitou (např. hra z prostředí primitivních kmenů apod. může zahrnovat nahotu bez erotiky). Většina respondentů se vyjádřila v tom smyslu, že s nahotou, která by potenciálně postihovala i je samotné v rámci role, nemají problém (71 % lidí odpovědělo, že jim spíše nebo vůbec nevadí). Výrazný rozdíl se ale projevil mezi muži a ženami (44 % žen spíše nebo velmi vadí), což v souladu se slovním vyjádřením, jímž některé z respondentek svou odpověď doplnily, může plynout z vyšších nároků na osobní vzhled (a z toho plynoucí nespokojeností s vlastním tělem) a pochopitelně i z pociťované mírou studu, která je u žen obecně vyšší (že se stydí, zaškrtlo v doplňující otázce 42,6 % žen oproti 26 % mužů).

V doplňujících odpovědích se nejčastěji objevovalo, že nahota musí zapadat do rámce hry a tvořit tak její funkční prvek (u této možnosti jsme mimochodem pro účely grafu odlišili ty, co uvedli, že by nahotu spíše/určitě hráli, od těch, kteří by ji spíše/určitě nehráli, protože je smysl výsledné odpovědi různý⁴). Dále participanti často uváděli, že záleží, s kým by hráli a že by museli mít k ostatním důvěru, zhruba třetina pak odpověděla, že se stydí.

Jak jsme již uvedli, stud z nahoty je u žen výraznější, lehce důležitější je pro ně, s kým hrají, a důvěra k spoluhráčům. Muži naopak lehce častěji uváděli, že rádi experimentují s posouváním hranic (28,4 % oproti 20,9 % u žen) a výrazně častěji, že považují své hranice (v oblasti intimity) za hodně otevřené (23 % oproti 9,8 % u žen). Asi nejpodstatnějším zjištěním je, že nahotě nechce být v roli vystaveno 35,7 % žen a 17,7 % mužů (odpověď …a/ale nechci ji hrát).

O erotice na larpu obecně

Většina respondentů se vyjádřila, že hru, která pracuje záměrně s prvky erotiky⁷, nikdy nehrála (69 %), což při relativně malém zastoupení podobných her na české scéně není překvapivé. Tento fakt však může potenciálně zkreslovat výsledky odpovědí na vlastní hranice erotického kontaktu v rámci larpu, protože tyto meze nebyly u většiny dotazovaných nikdy v praxi testovány. Jistou spekulativnost v odpovědích na aktuální či potenciální hranice ostatně několik respondentů otevřeně přiznalo. Procentuální rozdíl v počtu mužů a žen, kteří se larpu s prvky erotiky zúčastnili, je téměř zanedbatelný (30 % mužů, 32 % žen).

Spojení erotiky a larpu považuje za zajímavý experiment 72 % tázaných. Většina z nich (52 %) by ráda sledovala další vývoj posouvání intimních hranic (v tomto ohledu jsou na tom muži i ženy přibližně stejně). Zásadním rozdílem ale je, že 25 % mužů (oproti 11 % žen) připadá toto spojení natolik zajímavé, že by se podobného larpu nejspíše zúčastnilo. Což – jen pro pořádek – samozřejmě neznamená, že výše zmíněných 52 % respondentů svoji účast vylučuje. Erotiku a larp by pak vůbec nepropojovalo 19 % mužů a 33 % žen⁸.

Posouvání hranic

Výchozím bodem pro nás bylo zjišťování nastavení aktuálních hranic milostného kontaktu v roli. V této otázce jsme se tedy ptali po bodu, k němuž jsou účastníci běžné hry ochotni zajít v rámci nastavené milostné linky. Nejčetnější odpověď jsme zaznamenali u mazlení ve spodním prádle (17 %). Následovalo: polibek na ústa (14 %), mazlení v oblečení (14 %), pusa na tvář (13 %) a sex (13 %). Ostatní možnosti nepřekročily hranici 6% (viz graf).

Zásadní rozdíl jsme ale vysledovali mezi muži a ženami. V měření aktuálních hranic je vidět, že ženy zaujímají zdrženlivější postoje – pro téměř polovinu z nich není v běžné hře akceptovatelná vyšší hranice erotického kontaktu, než je líbání (dohromady 46 % se pohybuje na nižší škále od letmého dotyku po líbání). 7 % žen navíc nechce v roli žádný intimní kontakt (oproti 3 % mužů).

U mužů je naopak nejčetněji zastoupena možnost sex (18 %, oproti 3 % u žen) a veřejně neakceptovatelné projevy intimity (od mazlení ve spodním prádle k sexu) u nich tvoří 50 % odpovědí.

Obě genderové skupiny se vzájemně potkávají pouze u obou forem mazlení – shodně 14 % (mazlení v oblečení), resp. 17 % (ve spodním prádle).

V rámci experimentální hry, kde jsou pokoušeny hranice erotiky coby inherentní součást designu, by byli hráči svolnější posunout nastavené hranice. Překvapivě největší počet respondentů uvedl, že je pro ně za těchto podmínek akceptovatelný sex (28 %); následuje mazlení ve spodním prádle (22 %), mazlení v oblečení (16 %) a nahý petting (13 %)⁹.

Opět lze vypozorovat výrazné rozdíly v preferencích mužů a žen (ačkoli i u žen dochází k značnému posunu v akceptaci erotických praktik z vyšší oblasti škály). Nejvýraznější genderová diference je u možnosti „sex“ (8 % ženy a 41 % muži)¹⁰. Ženy své preference upravovaly spíše ke střední části škály: 25 % mazlení ve spodním prádle (oproti 17 % v aktuálních hranicích), 23 % mazlení (oproti předchozím 14 %) a 10 % petting a nahá těla (oproti 2 %).

Podmínky účasti

Dále jsme se respondentů ptali na to, jakou roli hraje vzhled jejich spoluhráčů v případě, že by se účastnili již zmíněné experimentální hry pracující s erotikou. Zhruba pro polovinu respondentů (53 %) je vzhled středně důležitý (jsou ochotni hrát s hráči, kteří jsou pro ně alespoň průměrně přitažliví). Jako velmi podstatný faktor uvádějí vzhled spíše ženy (30 %, oproti 14 % u mužů), naopak za nepodstatnou či relativně nepodstatnou považují tuto stránku věci spíše muži (dohromady 23 %, oproti 12 % u žen). Na atraktivitě tedy spíše záleží a a tento element se výrazně promítá do vůle hrát larp obsahující erotickou složku. Stojí za zmínku, že vícero respondentů uvedlo ve volné odpovědi, že zásadní je pro ně celková přitažlivost spoluhráče, kde vzhled nemusí hrát prvořadou roli, ale nezbytný je pomyslný „náboj“ či „jiskra“, která mezi hráči přeskočí.

Výše uvedené zjištění se promítlo také do výsledků následující otázky („Hry, která pracuje s nějakými prvky erotiky, bych se účastnil pouze za těchto předpokladů“), kde jako nejčastější odpověď vyvstala právě nezbytnost elementární přitažlivosti (54,6 %). Jako další zásadní předpoklady účasti respondenti uváděli souhlas aktuálního partnera (39,3%), nutnost být aktuálně singl (32,3%) a požadavek, aby herního partnera ztvárňoval jejich partner v reálném životě (30,2 %). Pro úplnost dodejme, že účastníci šetření mohli zatrhnout jednu či více odpovědí, což také indikuje (nebo přinejmenším u některých tázaných může indikovat), že může k jejich účasti na takové hře postačovat splnění pouze některých, a nikoli všech, předpokladů.

Muži častěji zmiňovali nezbytnost elementární přitažlivosti (60 %, oproti 45,5 % u žen), kdežto pro více žen byla nutnou podmínkou skutečná přitažlivost – podobná té, jakou si vybírají erotického partnera v reálném životě (20,5 %, oproti 15 % u mužů). Souhlas aktuálního partnera akcentovaly více ženy (43,9 %, oproti 36,1 % u mužů) a stejně tak podmínku hrát s životním partnerem (36,5 % oproti 26,2 % u mužů). Menšina mužů označila otázku vnějších podmínek za nepodstatnou, protože jde přece o hru (8 %, oproti 2,5 % žen)¹⁵.

Sexuální obtěžování

Závěrečnou otázkou, zda respondenti v nějaké podobě zažili po hře či na festivalu erotické obtěžování, jsme mířili výrazně mimo téma celého šetření. Rozhodli jsme se ji připojit spíše z toho důvodu, že nám tato problematika přijde podstatná a určité indicie z české či zahraniční scény nasvědčují tomu, že jde o četnější problém, než se obvykle lidé z larpových kruhů domnívají. Data však v této oblasti zatím chyběla.

Porovnání odpovědí mezi muži a ženami můžete vyčíst z následujících grafů. Není zřejmě překvapivé, že na otázku kladně odpovědělo více žen, ačkoli – jak je patrno – nejde o problém, který by se týkal výhradně jich. Obtěžování zažilo v nějaké podobě na akci (či bezprostředně po ní) 39 % tázaných žen. 12 % respondentek (přesně 29 žen) uvedlo, že došlo k obtěžování mimo hranice přípustného, resp. takové, které nešlo řešit jednoduchou domluvou. Vzhledem k tomu, že nemáme žádná doplňující data, která by nějak osvětlovala, co vlastně za obtěžování považují a jak náročné bylo vyřešit takovou situaci ve chvíli, kdy vyvstala, zdržujeme se další interpretace. Samotná čísla nám však připadají závažná a budeme rádi, objeví-li se časem výzkum, který by se dané problematice věnoval.

Za humny je… opatrnost

Náš dotazník zaujal polského larpového kolegu Kamila Bartczaka, který se rozhodl šetření provést i ve vlastní krajině. Výsledky ještě nejsou uceleně publikovány, ale abychom měli alespoň nějakou možnost srovnání, požádali jsme o anonymizovaná “syrová” data, z nichž jsme vytáhli statistiku odpovědí na klíčové otázky¹⁸. Publikujeme ji ve zhuštěném znění, tentokráte bez grafů a vizualizací.

Šetření se zúčastnilo 452 respondentů, podíl mužů a žen byl velmi podobný jako u nás (58 % mužů, 41 % žen), stejně tak věkový průměr (25,3 let, medián 24 let). V polské anketě přidali otázku na sexuální orientaci. Z výsledků vyplývá, že 70 % respondentů se identifikuje jako heterosexuálové, 22 % jako bisexuálové, 2 % jako homosexuálové a zhruba 1,5 % tvoří asexuálové.

V otázce nahoty jsou Poláci o něco zdrženlivější než Češi: 26 % nevadí vůbec, 34 % spíše nevadí, 31 % spíše vadí, 9 % velmi vadí. Optikou genderu je nejvýraznějším rozdílem oproti Čechům větší vyrovnanost mezi muži a ženami, kterým nahota velmi vadí – zatímco u nás tvořil rozdíl 10 %, u našich sousedů jde o pouhá 3 %.

Zkušenost s hrou s prvky erotiky přiznalo 35 % respondentů (oproti 31 % v Česku). Aktuální hranice mají polští larpeři také nastaveny konzervativněji: 23 % pusa na tvář (oproti 13 % u nás), 14 % mazlení a polonahá těla, 13 % polibek na ústa, 8 % pak žádný erotický kontakt, letmý dotek, oblečené mazlení (u nás 14 %), sex (u nás 12 %). V obecnosti lze říct, že zatímco u nás se většina (53 %) respondentů pohybovala ve vyšší oblasti škály (od mazlení vč. výše), v Polsku je to přesně naopak (58 % na nižší části škály po líbání vč.). Genderový rozdíl v udávání aktuálních hranic není tak ostrý jako v tuzemsku – příčinou jsou zejména striktněji nastavené bariéry fyzického kontaktu u polských mužů (např. možnost sex zatrhlo pouze 12 % mužů oproti 18 % v Česku atp.).

Výsledky k otázce hranic u experimentální hry výše uvedenou tendenci ke zdrženlivosti podporují: 21 % sex (oproti 28 % u nás), 20 % mazlení a polonahá těla, 13 % líbání, 9 % oblečené mazlení (16 % u nás), 7 % nahý petting (13 % u nás). Pozoruhodné je, že podobně laděné hry by se nezúčastnilo 13 % dotázaných (oproti 8 % u nás), zatímco v mapování aktuálních hranic tuto možnost využilo jen 8 % respondentů (což je – přiznáváme – něco, co neumíme racionálně vysvětlit). V úhrnu se ale dá říct, že srovnáme-li výsledky aktuálních a experimentálních hranic, není u Poláků posun do vyšší oblasti škály tak výrazný jako v Česku – můžeme tedy říci, že ochota vystoupit ze své komfortní zóny (pochopitelně pouze v oblasti erotického kontaktu na larpu) je u Čechů obecně o něco vyšší. Nejvýraznějším genderovým rozdílem mezi českými a polskými respondenty je, že pětina Polek (19 %) nechce se nechce s erotikou na larpu potkat vůbec (oproti 7 % českých žen).

Sexuální oběžování po larpu, které bylo výrazně za hranou, přiznává 13 % žen – tedy velmi podobně jako u nás. Toliko tedy ve stručnosti k česko-polským paralelám. Podrobnější a přesnější srovnání bude možné, až budou data zpracována a výsledky publikovány.

Závěrem

Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že prostor pro larpy s prvky erotiky či nahoty v České (a snad i Slovenské) republice je, resp. že by si podobné hry své publikum mohly najít. Je tu však několik „ale“, na které se sluší poukázat. Jak jsme zmínili už na začátku, v anketě odpovídalo poměrně široké spektrum hráčů, z čehož plyne jak silný věkový/generační a geografický rozptyl, tak i různorodost v preferencích herních stylů. Na základě našich zkušeností soudíme, že lze v případě české larpové scény jen obtížně mluvit o jednotném publiku či komunitě, ale že jde spíše o množství komunit, které se protínají jen částečně. Výrazné dělicí čáry vytvářejí hráčské preference v oblasti žánrů, herní styly (na nejobecnější úrovni typicky sandboxy a obsahové larpy), otevřenost či uzavřenost komunit vůči novým hráčům a pak samozřejmě i osobní a skupinové sympatie a antipatie. Z čehož plyne fakt, že – navzdory pozitivním výsledkům stran vstřícnosti hráčů experimentovat v daných oblastech – se na konstituci těchto výsledků podílely skupiny jednotlivců, které by se často spolu na jednom larpu neocitly.

Ale to je spíše upozornění, aby případný organizátor nepodléhal příliš snadno vábivosti čísel, která vyskočila v klíčových otázkách ankety. Připusťme na chvíli, že adresáty si hra s erotickými prvky najde (ostatně, jen na Larpové databázi hodnotilo Rockera 69 lidí, což znamená, že skutečný počet absolventů hry bude nejméně jednou tak velký). Jsou tu i další problémy, s nimiž se bude tento hypotetický organizátor potýkat a na něž je případné poukázat. Vedle obligátní (ale nikoli samozřejmé) nutnosti zajištění fyzické a psychické bezpečnosti hráčů jde například o to, že část hráčů bude – jak výsledky ukazují – ochotna hrát pouze se svým partnerem nebo pouze v případě, že partnera momentálně nemají (což může být v kombinaci s pozvolným stárnutím členů larpových komunit stále obtížnější). Pak je tu samozřejmě i praktický problém – většina hráčů vyžaduje, aby spoluhráč, s nímž budou intimní scény odehrávat, byl pro ně alespoň trochu přitažlivý. Otázkou je, jak takové situace docílit. Bude takové hráče vybírat organizátor?²⁰ Co zaručí, že se trefí do vkusu jiného člověka? A především, nebude potom nařčen z elitářství a z toho, že někomu brání účasti na larpu? A nakonec ještě jeden bonmot, který se při prohlížení výše přetištěných grafů dere na mysl… Možná někdy přijde doba, kdy vznikne hra, která umožní účastníkům prožít na larpu opravdový sex, zatím to ale vypadá, že to bude spíše sex dvou mužů než smíšeného páru.

Petr „Čiki” Kuběnský a Michal „Manik” Havelka

---

 

1. viz předloňský ročník polského outdoor larpu GEAS: Pilgrimage.
2. Trefně to demonstruje věta Kryštofa Staňka: “Ty, Maníku, stejně je to divný, že tam všichni běhaj nahý, ale na ulici by se styděli. Čím to je?”
3. Vzpomínám, když mi nejmenovaný hráč v hospodě sděloval: “No co, tak tam spolu šukali. Přitahovali se, byli nezadaní, to je prostě součástí té hry, nikomu to nepřišlo divný.” Je toto onen jazyk, který by hráči měli nastolit? Pokud moje otázka zní ironicky, není to záměrem.
4. Rozdíl je v tom, že v prvním případě jde o podmínku (Nahota mi nevadí, pokud to zapadá do hry), kdežto v druhém o zápornou přípustku (Nahota mi vadí, i přestože to zapadá do hry).
5. Tuto kulturu jsem mohl pozorovat i v bestselleru Cesta pravého muže (Deida, 1997) nebo broadwayském Defending the Caveman (Becker, 1991). Tyto dva příklady jsem vybral proto, že se vymykají běžnému mainstreamu, ale i přesto se těší velké popularitě a mohou tak determinovat kulturu mimo mainstreamové kruhy (kam larp, věřím, stále spadá).
6. Jistě si všímáte, že se dopouštím slušných fabulací – jednak bychom se měli bavit v kontextu larpu a navíc i data hrají proti mne (většině žen nahota nevadí). Máte jistě pravdu – můj komentář se snaží o vysvětlení, jak daný rozdíl chápu já, přičemž nesouhlasím s tvrzením, že larpová role v kontextu nahoty je jasně a neporušitelně oddělená od hráče (viz následující komentáře).
7. Erotikou je pro účely celého šetření míněn intimní kontakt na škále od polibku až k sexu.
   
8. Všimli jsme si, že 15 % respondentů, kteří by nepropojovali erotiku a larp, takovou hru někdy hrálo. Napadla nás k tomu dvě možná vysvětlení:
   1. Hráči již mají nějakou zkušenost s erotickou hrou a 15 % z nich erotiku nevnímá jako něco, co jim zkvalitnilo zážitek ze hry, a raději by to neopakovali.
   2. Hráči dané otázky interpretovali rozdílně a definují rozdíl mezi “erotikou” (takovou, kterou přímo zažili, což mohla být klidně i “eroticky” vnímaná masáž zad) a “erotikou” (takovou, kterou si jako skutečnou erotiku představují, tedy s výrazně vyšší hranicí osobního komfortu než masáž zad).
9. Zde je nezbytné zmínit, že se nám do dotazníku vloudila nepěkná chyba. Některé možnosti v otázce aktuálních a experimentálních hranic se totiž liší (nikoli obsahem, ale formulací). Aby bylo možné obě otázky srovnávat, pro účely grafu jsme možnosti unifikovali. Ale pro pořádek uvádíme přesné znění možností, které se u exp. hranic lišily: Vášnivé doteky a objímání (vynecháno slovo “mazlení”), Vášnivé polibky a polonahá těla (oproti “mazlení a polonahá těla”), Vášnivé svádění a nahá těla (oproti “petting a nahá těla”). U aktuálních hranic pak byly původně samostatně možnosti “líbání” a “polibek na ústa”.
10. Je zajímavé, že většinu mužů, kteří zvolili jako svou „experimentální hranici“ možnost „sex“, případně „sexuální praktiky“, tvoří respondenti, kteří nikdy žádnou hru s erotickými prvky neabsolvovali (dohromady 66 %).
    
11. Předpokladem takového oddělení je, že k sexuálnímu aktu má hráč herní (příběhové) motivace. Po larpu pak hráč nemá touhu pokračovat v navazování intimního kontaktu i mimo kontext hry.
12. A pokud se tak děje, neděje se tak v sexuálním kontextu.
13. To potvrzuje i Jezevec, který říká: “Účastníci rolových swingers párty jsou často začátečníci, kteří hledají rozptýlení či možná omluvu pro to, že si tam jdou jednoduše za*ukat. Jakmile si zvyknou, chodí již na klasické a obvykle levnější swingers párty.”
14. Jednalo se o aprílový projekt – hráči se mohli přihlásit na (nikdy nevytvořený) P****larp, ve kterém by došlo k reálnému sexuálnímu zážitku. Není bez zajímavosti, že na hru se přihlásilo několik skutečných zájemců a zájemkyň.
15. Hráči měli možnost připsat do zvláštní kolonky vlastní podmínky účasti, pokud je nenašli mezi stávajícími možnostmi. Ty opakující se pro zajímavost předkládáme: nezbytnost sexuální prevence – antikoncepce, lékařská prohlídka atd. (6 hlasů), dohoda předem o nevynášení interních a intimních informací ze hry (4), hra musí být zajímavá, tzn. nikoli erotika pro erotiku (4), důvěra k hráčům jako klíčový faktor (3), dodržování hranic stanovených před hrou (3), možnost flexibilního nastavení hranic a možnost je měnit během hry (2), motivace hráčů musí být hrát příběh, nikoli touha po erotice (2), partner by (se) to nesměl (doz)vědět (2), nezbytnost vědět předem, kdo mají být spoluhráči (2).
    
16. Jako příklad takové situace vybral právě téma přitažlivosti: “Kolikrát jste ohnuli příběh larpu tak, abyste se mohli častěji setkávat (hrát) s hráčem/hráčkou, která se vám líbí?”
    
17. Jiný příklad organizátora by mohl být člověk, který na bitvě pouští auta na louku dle zadaných SPZ nebo webmaster starající se o webové stránky. Takoví lidé jsou stále organizátoři, nicméně z mailu o řešení sexuálního obtěžování by dle mého mohli být lehce rozčarování. Umím si představit reakci podobnou např. větě: “Já nevim vole, já tady dělám web, ne psychologickou poradnu.”
18. Je třeba nezapomínat, že jde skutečně o výsledek dat, která nepodlehla žádnému kontrolnímu čištění, proto je třeba je brát s jistou rezervou.
19. Více pak v jejich designovém dokumentu No Mechanics.
20. U velké části výše jmenovaných larpů k předvýběru hráčů – přiznaně, nebo nepřiznaně – dochází.

Tento příspěvek byl publikován dne 13. 1. 2017 (Pátek) v 18.54 v rubrice Nezařazené, Teorie, Z domova. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.