Pokud se alespoň trochu orientujete na slovenské larpové scéně, jistě už jste něco zaslechli o Osobné Kakavo Productions. Právě z dílny této tvůrčí skupiny pochází hra s názvem Gebäude 9, jejíž již druhý běh se uskutečnil 14. listopadu 2009 v Bratislavě. Abyste informace o ní nemuseli odposlouchávat z larpových kuloárů a dojmy dolovat z hlav zapomnětlivých hráčů, přináším vám krátký pohled na to, o čem a jaká vlastně Budova 9 (jak zní doslovný překlad Gebäude 9) byla.

Faktografie

Než budu vyjmenovávat mnohé efekty a tisíce slonů, kteří se ve hře vyskytli, pojďme si projít nějaká základní fakta. Jednalo se o komorní larp. To se ovšem zdaleka nerovná konverzačním válkám v jedné místnosti, což je v poslední době představa spousty hráčů. Hra se odehrávala v odlehlé (okrajové) části Bratislavy poblíž Dunaje v místě, které je přechodem mezi zahrádkami a industriálními budovami. Právě jedna z místních chat se na jednu noc proměnila na tajemnou Gebäude 9, která byla jádrem děje. Kromě chaty samotné se hra odehrávala i v přilehlé zahradě, na cestách, v přilehlém lesíku a v některých chvílích i na samotném Dunaji. O tom však později.

Děj byl zasazen do konce druhé světové války (konkrétně do podzimu roku 1944), což byla na Slovensku doba nesnadná. V té době bylo Slovensko pod přímou německou vojenskou kontrolou a bylo de facto německou kolonií. Ačkoliv se východní fronta blížila, většina obyvatel žila v nejistotě, kdo nakonec válku vyhraje, a ani jedna ze stran se nedala označit jako „ti hodní hoši“. Do tohohle všeho přidejte slovenské partyzány, maďarské diplomaty, spojenecké špiony a podivnou budovu pět kilometrů od fronty (ve které evidentně není všechno v pořádku), trochu protřepejte a přivoňte. Měli byste cítit atmosféru, ve které se hra ubírala.

Prakticky všechny informace pro hru esenciální dodali organizátoři asi dva týdny předem, což považuji za dostatečnou dobu na obstarání kostýmu a přípravu na hru. Odpoledne bezprostředně před hrou ještě proběhlo setkání, na kterém jsme si ujasnili pro larp důležité historické reálie, výchozí situaci postav a dostali rekvizity. Potom už stačilo říct: „Let the game begin!“ (nebo spíš: „Fangen wir an, zu spielen!“).

Hra samotná trvala asi šest hodin, od šesté hodiny večer do půlnoci. Hrálo ji dvanáct hráčů a zhruba stejný počet nehráčských postav. Většinu z toho tvořili bratia ze všech koutů Slovenska, český tým byl zastoupen třemi hráči. V minoritě byly i ženy, které hrály pouze dvě (což jsme sice po hře šovinisticky označili za problém, ale válka je přece jen válka). Příspěvek za tento špás činil 15 EUR (400 korun).

Dojmologie

Před hrou jsem dostal nabídnutu postavu bývalého SSáka působícího v Gestapu. Vzpomněl jsem si na pradědečka, který byl vězněn v Buchenwaldu, a přijal ji. Sehnat velmi dobře vypadající kostým příslušníka Waffen SS je dnes otázkou pár návštěv na Aukru a v půjčovně kostýmů. A to je vlastně téměř vše, co jsem ochoten pro kostým udělat. Spousta další práce na kostýmu zvyšuje prožitek ze hry už jen minimálně, zato je časově náročná a pro mě nezajímavá.

Ze začátku hry se (částečně) podařilo odstranit často vytýkaný efekt, kdy se všichni sejdou na jednom místě a nikomu se moc nechce říct, co tam vlastně dělá. Ačkoliv postavy mířily do Gebäude 9 za nějakým účelem, hra pro většinu z nich začínala tím, že je vojáci Wehrmachtu (ztvárněni CP) zajali a do Budovy 9 dovlekli jako vězně. Nutno říct, že Wehrmacht byl v tomto případě opravdu přesvědčivý a lepší ztvárnění si jen sotva dovedu představit. Pro němčinu ve hře neexistovala žádná metaherní pravidla, čemu rozuměl hráč, rozuměla i postava. Výslech u pokuřujících vojáků, kteří na vězně neustále něco křičí, mezi sebou se jim vysmívají a vykládají si vtipy, aniž by jim vězni rozuměli jediné slovo, považuji za jednu z nejsilnějších scén. Wehrmacht po exemplární popravě odběhl kamsi bojovat s objevivšími se partyzány, a tak se mohly naplno projevit všechny postavy. Jeden z hráčů do hry vstupoval až v této chvíli, což adekvátně snížilo jeho celkový prožitek ze hry.

Závěrečná scéna na břehu Dunaje

Rozkazy pro mou postavu z ústředí zněly v tu chvíli jasně – propustit vězně, nechat je projevit se a odhalit díky tomu spojeneckého špeha. V situaci, kdy má člověk za pasem zaseklého Lugera a na povel zbabělého slovenského vojáka (jenž navíc nemá náboje), takové rozkazy dokáže ocenit. Dynamiku hry zajišťovala hlavní dějová linie týkající se experimentů na lidech v Budově 9, ke kterým měla co říct snad každá z postav. Existovalo i několik separátních dějových linek pro menší skupinky, které mě však bohužel minuly. Verbální roztržky se časem vyostřily i v násilné a všichni (ať už chtíc nebo nechtíc) zjistili ošklivá tajemství, která budova skrývala. Tady je trochu škoda, že několik důležitých sporů ve hře vyřešila (jediná) funkční zbraň, která se do hry dostala nedopatřením. Závěr hry, kdy jednotka Wehrmachtu v lese pochytala postavy, které se rozhodly spasit útěkem až příiš pozdě, a vychutnala si na břehu Dunaje Dr. Holuba, pro kterého už nezbylo na převoznickém člunu místo, tak byl jen pověstnou třešničkou na dortu.

Jako většina ostatních larpů od OKP, které jsem hrál nebo měl možnost o nich slyšet, i Gebäude 9 měla výborně podchycenou výpravu. Kostýmy hráčů byly na vysoké úrovni a herní prostředí dýchalo atmosférou druhé světové války. Na zahradě byly hroby vojáků s kostmi, ve kterých byl klíč ke schránce s důležitými dokumenty. Blízko budovy byl klasický polní telefon, u kterého člověk musí zatočit kličkou a pak se někam dovolá. Blízká garáž ukrývala hrůznou laboratoř Dr. Reinharda s mučícím křeslem a dalšími ošklivými exponáty. Zahraniční špióny odvážel na konci hry po Dunaji převozník na gumovém člunu. Tohle vše neoddiskutovatelnou měrou přispělo k zážitku ze hry, který hodnotím jednoznačně kladně.

Doufám, že se mi (alespoň částečně) povedlo pro budoucí generace uchovat obraz toho jaká Gebäude 9 byla. A kdyby náhodou ne, minimálně můj pohled na dobu světové války se jí změnit povedlo. Za to jí děkuji.

Tento příspěvek byl publikován dne 1. 12. 2009 (Úterý) v 10.07 v rubrice Reportáž. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.