V rámci konference Odraz 20 10 proběhla i diskuze, v níž jsme se pokusili odpovědět na otázku, kdo je to „dobrý„ hráč. Během dvou hodin jsme shromáždili celou řadu zajímavých podnětů, které podle zúčastněných mají vliv na kvalitu hráčského výkonu a tím pádem i na celý larp. Tyto bezpochyby inspirující postřehy nyní dáváme k dispozici i těm z vás, co se dílny na Odrazu neúčastnili.
Celý článek »

Jsem rád, že jsme v hlasování u předchozího příspěvku tohoto seriálu převážnou většinou (zda to odpovídá i skutečné většině larperů, težko soudit) vyloučili spíše zavádějící a matoucí označení politický larp pro hry, které tím chtějí dát najevo, že jednou z jejich vlastností je politikaření. Méně už jsme se shodli na tom, jaké vlastně označení se pro takovou hru hodí lépe.
Celý článek »

Lépe pozdě, než-li vůbec
píšu dalších blafů kopec…
…neboli dějiny, kolego kuchaři příběhů, turisto jiných realit a hrobníku reality všední, pěstiteli fantazie a osvětlovači snů, kmáne i diktátore, duševní hygieniku, zkrátka kolego larpere. Jak naznačila anketa předchozího dílu, z nabízených tvarů pojmenování pro účastníka larpů se ukázal nejpřijatelnějším právě tento – larper. Hlasujícím děkuji za hlasy, komentujícím za komentáře.
Celý článek »

V predchádzajúcej časti článku sme si vysvetlili základné chyby v prístupe hráčov k výberu klanu v hrách zo sveta World of Darkness. Druhá časť objasňuje dôležitosť klanu a jeho vplyv na tvorbu a hranie postavy upíra.
Celý článek »

Keď som sa ešte aktívnejšie venoval hrám z prostredia World of Darkness, dostal sa mi do rúk článok od pre mňa neznámeho autora, či autorky, Belladony. O jeho preklad ma požiadal Tardubal (Juraj Drahovský, Košice, SK), jeden z veľmi dobrých organizátorov a hráčov, a tak som si povedal, že sa na to pozriem. Článok ma milo prekvapil. Je podľa mňa ľahko stráviteľný a obsahovo sýty. Myslím si, že je to vhodné čítanie ako pre nováčika tak i pre starého harcovníka, či už na zväčšenie si obzoru alebo iba na jeho príjemné nostalgické osvieženie.
Celý článek »

Larper nebo larpař, vyhrávač nebo řešitel, politikařit nebo intrikařit? Co je správně, co je lepší a jaké výrazy používá většina? Kdysi během přípravy prvního Odrazu jsem na podobnou otázku, týkající se nového a nezažitého, odpověděl: „My píšeme dějiny, kolego!“ Měl jsem tím tehdy na mysli, že diskutovaná věc zatím není nijak stanovena. A že všechny věci zkrátka jsou a budou nejčastěji podle těch, kteří s nimi přijdou jako první.
Celý článek »

Důvody, proč to či ono děláme, jsou někdy zřejmé, jindy dobře ukryté a nevědomé. Vždycky ale zásadně ovlivňují směr našeho jednání a také zpětně to, jak se na proběhlou událost díváme s odstupem. Ptejme se, co je cílem toho, že jezdíme na larpy, nebo je organizujeme.

V larpech je motivace stejně důležitá jako u jiných společenských akcí. V pozadí každého larpu se navíc setkávají (nebo míjejí) motivace hráčů a organizátorů. Následný text může být sebeanalýzou našich vlastních prožitků, stejně jako návodem pro cílenější oslovení možných účastníků našich akcí.
Celý článek »

Po nějaké době jsem se opět díval do deníčku a ten pravil, že od něčeho, co bych byl ochoten označit za svůj první komorní larp, uplynulo pěkných dvanáct let. A to je pro tento formát poměrně úctyhodná doba. Je tedy pomalu načase přejít k reflexi, odkud a kam jsme s ním došli.

Následující článek zde překládám jako osobní pohled na věc a je tedy potřeba ho tak vnímat. Nesnaží se stanovovat žádné věčné pravdy, a proto před věty, které by se tak snad tvářily, prosím shovívavě vložte slova: „Podle mého názoru…“ Text tak můžete chápat jako popud k diskuzi na téma: „Je komorní larp opravdu mrtev?“
Celý článek »

Skandinávská konference Knudepunkt (2007) začínala při zahájení slovy: „V roce 1996 jsme začali používat slovo imerze. Díky Matthijsi. V roce 2007 bychom měli přestat používat slovo imerze. Díky ještě jednou, Matthijsi.„ V tu chvíli jsem tomu úplně nerozuměl, protože slovo imerze v našich končinách bylo spojováno pouze se stolními rolovými hrami a používané pouze úzkou skupinou jedinců mezi hráči těchto her. Jenže během následujícího roku se situace u nás změnila a díky zvýšenému zájmu o larpovou teorii se stalo slovo imerze výrazně populární i v Česku a Slovensku. A já pochopil, jak byla ta slova myšlená, a znovu si přečetl článek ze sborníku Lifelike od Matthijse Holtera. Úmyslně neříkám, jestli se s článkem ztotožňuji úplně nebo jen okrajově. Zkušenost každého jednoho čtenáře s imerzí nebude jednotná, stejně jako nebude jednotný názor na článek.
Celý článek »

Ve sborníku z Knudepunktu 2007 se objevil zajímavý článek od Clause Raasteda dotýkající se tohoto tématu. Dovolil jsem si jej přeložit, protože podobný problém cítím i v naší komunitě. Starší lidé se u nás od larpu odklánějí z různých důvodů a nejeden je podobný těm, které vnímají Dánové.

Problém „Větší! Lepší a víc“ a nápady ohledně jeho řešení

Podívejte se kolem sebe. Podívejte se na larpy, které jste hráli. Larpy, o kterých jste mluvili. V tom, co děláme jsme stále lepší a lepší. Nové projekty jsou divočejší, působivější a dražší. Mellan Himmel och Hav (Mezi nebem a zemí – larp z roku 2003, ne film Johna Wayna z roku 1954) se hrál ve švédském národním divadle s rozpočtem přes 500 000 švédských korun (cca 60 000 €). Roku 2005 spatřil světlo světa politický dánský larp System Danmarc, který se odehrával v kontejnerovém městečku uprostřed Kodaně. Rozpočet? Ještě větší než MhoH. A konečně v létě 2006 se pravděpodobně nejbombastičtější larpový projekt všech dob, Dragonbane, uprostřed švédských lesů pokusil redefinovat fantasy. To vše s rozpočtem, který přesahoval System Danmarc více jak desetkrát!
Celý článek »