S batohem se svěcenou vodou, dřevěnými kůly a křídou v doprovodu tří společnic jsem něco po desáté dopoledne 21. listopadu 2009 vstoupil do kulturního domu plný nadšení jako hráč, ale má postava měla už tehdy srdce v kalhotách.

Co jsem o Půlnočním cirkuse věděl? Přijíždí do Prahy jednou za rok a je to obrovská událost, na kterou se lidi chodí dívat s úžasem. To bylo v rozporu s mým pozorováním, neboť podle bilance návštěvníků, je odcházejících vždy o něco méně, než vstupujících. Záhada pro Bohumila Tkadlece jako dělaná.
Celý článek »

Návštěvník vchází do budovy. Rozjásané barvy oznamují: „Půlnoční cirkus! Tržiště zázraků!“ Hudba hraje, pořád dokola, drnčí do brzkého odpoledne, drnčí jako řetízky kolotočů. K příchozímu se okamžitě obrátí všechny tváře. Klauni ho postrkují dál, blíž se přitočí orientálně vyhlížející věštkyně.

Chcete se stát cirkusákem? Nebo jen nasát atmosféru podivného prostředí z pohledu účastníka? Chcete hrát hru nebo se jen zúčastnit vystoupení? Půlnoční cirkus rozhrne svůj vstup 11. a 12. října 2008 od 10:00 v Praze. Všichni mohou vstoupit, někteří se nemusí vrátit.
Celý článek »

Pokaždé, když artistovi uklouzne ruka na hrazdě. Pokaždé, když klaun po ráně do zátylku zůstane mezi pilinami ležet o vteřinu déle. Ve chvíli, kdy skousne lví tlama a principál sáhne pro revolver. V těch okamžicích každý cirkus balancuje na hraně mezi zábavou a tragédii.
V Půlnočním cirkusu je jenom tahle hrana.

Na prahu jedenadvacátého století Půlnoční cirkus stále cestuje nazdařbůh světem, stejně jako kočovníci před dvěmi stoletími. Kamkoli přijede, sehraje pouze jedno večerní představení a ráno po něm zbude jen udusaná tráva, trocha pilin a pár zapomenutých kolíků, celých rudých rzí. Vypráví se o něm spousta historek, ale všechny se podobají spíše chimérám z kouře, které zmizí při prvním zafoukání.
Po několika letech se Půlnoční cirkus opět vrátil do Prahy, aby zde sehrál pro veřejnost jedno jediné představení; a pak se opět vytratil s ranní mlhou.
Celý článek »