Přihlásit se | Registrace

Piráti na scénu!

Braenn u kormidlaBraenn jako Jack McMulligan

„Útes před námi. Útééés!“
Kapitán zvedne hlavu právě ve chvíli, kdy se ze tmy před přídí vynoří tmavý obrys. „Ostře doprava, pane McMulligane! Ostře doprava! Bocmane! Vemte nějaký chlapy a skasejte hlavní plachtu! Musíme to položit po větru! Honem, vy čeládko líná, nebo je po nás! Jste mořští vlci, u všech pekel! Tak se k čertu pohněte!“

8. června se brněnské bezbariérové divadlo Barka (či snad lépe bárka?) proměnilo v pirátský škuner Save Margin, který se obtěžkaný bohatou kořistí vrací do svého domovského přístavu. Potíž je pouze v tom, že mezi pirátskou šalupou a bezpečným kotvištěm leží děsuplné útesy u souostroví Racka a bouře, která by nahnala strach kdejakému otrlému mořskému vlku. Cesta do bezpečí tedy rozhodně nebude snadná. To už ale byl problém patnáctky larperů, kteří se zúčastnili krátkého komorního larpu Piráti z dílny Frašedných organizátorů. Pokud vás zajímá, co že taková pravá pirátská plavba obnáší, pak si dejte pořádný doušek grogu a pusťte se do čtení.

Formát

Piráti jsou svým formátem klasický krátký komorní larp na zhruba tři až čtyři herní hodiny. Frašední organizátoři tuto hru pro své hráče nepřipravili poprvé ani naposledy, proto se v článku vyhnu veškerým spoilerům, které by vám mohly zkazit zábavu, pokud byste se někdy v budoucnu rozhodli k posádce kapitána Johanna van Johha přidat.

Příběh celého larpu se odehrává na sklonku 17. století, kdy korzárství přestalo být záležitostí uhlazených gentlemanů a stalo se obživou mozolnatých a upocených mořských vlků, s lebkou na černé vlajce. Celý larp je v tomto směru ovšem značně stylizovaný a jedná se tedy spíše o odraz romantických filmů o pokladech a pirátech s dřevěnou nohou a papouškem na rameni, než o reálný obraz doby. Což ovšem na druhé straně umožňuje lepší uchopení role běžným hráčem, protože přece jen klasické pirátské archetypy patří do všeobecného povědomí. V larpu Piráti se – stejně jako v každém správném pirátském příběhu – bude jednat o zlato, černošské otroky, rum, nebezpečné rebelie na palubě a především bouři, která se hrozivě převaluje na temném horizontu.

Drobnou zajímavostí tohoto larpu je fakt, že nepočítá s ženskými rolemi. Což ale na druhou stranu neznamená, že by jej ženy nemohly hrát. Pouze se od nich bude v tomto larpu očekávat nošení mužských šatů, klení do všech láter a plivání přes bort lodi stejně jako od jejich mužských protějšků. V našem běhu se role lodivoda Jacka Mulligana chopila Braenn a osobně nemůžu říct, že bych měl během hry kdykoli tendenci myslet (či dokonce mluvit!) o ní v ženském rodě. Inu, třírohý klobouk, vysoké škorně a obhroublý slovník udělají piráta z lecjaké dámy.

Herní prostředí

KaplanKaplan Charles Doyle během bouře

Fyzicky se larp odehrával na divadelní scéně, která byla pomocí praktikáblů umně přetvořena na loď. Spojení neutrálního černého okolí, dřevěných konstrukcí a zavěšených provazů vytvořilo herní prostor, který z divadelní scény vytěžil opravdu hodně. Ona „divadelní„ loď měla můstek s kormidlem, kapitánskou kajutu a dokonce i podpalubí umístěné pod scénou, kde se ve tmě tísnili otroci a krysy. Nutno podotknout, že fanoušky diegetického herního prostředí zde sice nečekala záplava beden, sudů a sítí, nicméně v měřítcích divadelní stylizace byla scéna perfektní.

Výsledný dojem byl navíc umocněn silnou kostýmovou připraveností hráčů. Šněrované košile, dlouhé kabátce, vysoké škorně a široké opasky byly samozřejmostí a hernímu prostředí skutečně přidaly. Stejně tak i makety historických bambitek či tupé šavle vytvářely tu správnou pirátskou atmosféru. Celá hra byla umně ozvučena a osvětlena z režie, takže všechno konání doprovázelo šplouchání vody, křik ptáků, hřmění a dokonce i blýskání.

S herními prostorami byly ale spojeny i drobné problémy vycházející z faktu, že se hráči pohybovali mezi několika úrovněmi, lezli po  žebřících a schůdcích a to většinou s maketami zbraní u pasu. Nikomu se samozřejmě nic nestalo, ale faktor jistého potenciálního nebezpečí zde byl o chloupek vyšší než u ostatních běžných indoorových larpů. Věřím ale, že do příštího běhu se tahle kapitola nějak poupraví (například provazovými zábradlími nebo latexovými zbraněmi), aby se možné náhodné úrazy skutečně vyloučily.

Pozadí hry

Pozadí larpu je velmi propracované, příběh má řadu rovin a spoustu zápletek, které mohou, či nemusejí, vyjít na povrch. Stejně ani samotný konec larpu není přesně dán; hra může skončit zhruba deseti různými způsoby v závislosti na tom, jaké zápletky se otevřou a co se na palubě Save Margin semele. V našem případě končila hra velmi vypjatým konfliktem, kdy došlo i na střelbu z bambitek a (samozřejmě hraný) šerm pod ráhnovím. Ale z následného debriefingu jsem vyrozuměl, že toto je situace spíše krajní a hra obvykle končí mírumilovněji. Inu jak se zdá – vše je v tomto larpu možné.

Co se tempa týče, hra běžela naprosto svižně a nikde nedrhla. Neustále bylo co dělat, co řešit, nebo s kým se dohadovat. Atmosféra postupně gradovala až do úplného finále, s takřka filmovou přesností. Trochu mi zde ale scházel nějaký obecný úvod či dílna, která by hráče naladila na pirátskou atmosféru, objasnila mu zacházení s lodí (například, že za bouřky je třeba skasat plachty, aby se nepotrhaly, či že po palubě je žádoucí chodit rozkročeně) nebo ho naučila pár slangových výrazů, které by hře nejspíš pomohly dosáhnout ještě pirátštějšího dojmu.

Závěrem

Larp stojí na známých pirátských motivech, které nikdo nemá problém zahrát nebo zparodovat, takže má hra šmrnc a jasnou „pirátskou“ tvář. Pozadí příběhu je dobře promyšleno a charaktery funkčně koncipovány, takže hra doopravdy odsýpá. Larp sice nemá žádnou závažnou ideu v pozadí, nicméně i tak poskytuje svým hráčům skutečně luxusní zážitek z paluby pirátského škuneru. Zapomeňte tedy na Piráty z Karibiku, Piráti z Barky vám poskytnou více vzrušení, zábavy, kleteb i slané vody. Alespoň mně tedy přinesli.

Pokud vás tato reportáž navnadila a také byste rádi zakusili rušný život pirátské sebranky, již nyní vám můžu prozradit, že další reprízy tohoto larpu se chystají v rámci pátého Larpvíkendu. Takže doufám, vy námořnická chásko, že se uvidíme na palubě. Johó!

Hodnocení hry: 9/10
(precizně připravená hra jak po stránce kulis, herní mechaniky tak i příběhu)
Osobní hodnocení hry: 8/10
(osobně mám raději hry, které reflektují reálné situace)

Stránky akce: Piráti

3 komentářů k příspěvku “Piráti na scénu!”

  1. Od Fjertil,

    Piratu jsem se zucastnil pri jejich druhem behu cca pred rokem a predem musim rici, ze LARP je to dobry, ac osobne bych ho ohodnotil znamkou spise 7/10.
    Kulisy, blyskani a to vse bylo (podotykam tenkrat a je pravdepodobne, ze se to zlepsilo), ale jak pise uz Lischai: naprosto chybel nejaky smysluplny uvod a to nejen do zakladu namornictvi, ale v nasem pripade posadka ani nevedela, jake ma podpalubi a kam tam vubec umistila cerne otroky.
    Vubec nejvetsi problem byl s podpalubim, kam informace o okolnim svete pronikali jen pozvolne a kuse – jak to, ze lod narazila, tak to, ze je nahore boure.
    A jako u vsech podobne stavenych akci take zalezi na rozlozeni roli, ktere maji organizatori ve sve moci. Nebod nevhodne rozlozeni muze zcela pohrbit nejake dejove linie. V nasem pripade bylo asi nejtragictejsim rozhodnutim dat do role 2 cernosskych bratru hrace, vlastne hracky, ktere se neznaly a tak jejich linie vyznela do ztracena.
    Ale to bylo kdysi, kdyz se tento LARP rozbihal a ted muze byt jen lepsi.
    Rozhodne bych ho doporucil zkusit kazdemu – vzdyt kolik LARPu se da hrat na jevisti?

  2. Chystám se stát velmi nepopulárním.

    Pirátů jsem se zúčastnil právě tohohle třetího běhu a čekal jsem od toho spoustu různých věcí. Minimálně prostředí divadla mě hodně lákalo, nastavení pravidel a příběhu také…i řekl jsem si, že to zkusím. A jak řekli, tak udělali.

    První bych netradičně zhodnotil jak vnímám organizační stránku věci. Přichystané linie, zázemí i formát hry se mi stále zdají výborné. Co se mi nelíbilo (ale ten problém se mohl objevit i díky přehnané „násilnosti“ našeho běhu) byl virtuální soubojový systém. Sice umožnil mít železné zbraně jako rekvizity, ale několikrát nepříjemně zabrzdil hru a nějak mi vůbec nesedlo slyšet „sekám“ místo toho aby mě někdo sekl. Ale jak už jsem říkal, to bylo asi hlavně počtem našich bojů, být souboje tak tři a né tak hromadné tak to asi ničemu nevadí.
    Čili po stránce organizátorů není problém (kromě jednoho na který narazím níž).

    Co se sešlo z mého pohledu hodně divně byla hra samotná. Po atmosféricky zajímavém začátku jsme se strašně snadno dostaly na palubu – a někdy v tu chvíli v podstatě zmizel konflikt mezi náčelníkem (elinor) a šamanem (Fingalen), a tedy i mezi mnou a Erwinem (byli jsme dva ti dva černošští bratří o kterých mluví výše Fjertil:)). Snažili jsme se ho pak trochu rozhicovat, ale kde podnět není ani smrt nebere. Pak kolem lidi nějak běhali, odehrálo se asi pět pěkných a atmosférickcých scén (byt pro mě jako otroka dost mimo kontext), pak vzpoura…a pak byl najednou konec a všichni mrtví. Sešlo se to z více důvodů nějak divně…a míč je podle mě na straně hráčů. Jedinou výtkou k organizátorům je to že oni černošští bratři by mohli mít jakoukoliv linii která by jim dávala šanci něco hrát i přes „selhání“ šamana a náčelníka v nesení konfliktu, ale to není nutnost.
    Pro změnu k hráčům – nejzásadněji asi to že ani Stříberka neumí jezdit autobusem, což strašně přemíchalo role a rovnováhu na palubě. Dál asi jen to že místy by bylo lepší konflikty nehrotit hned do extrémů na život a na smrt, ale to už je každého rozhodnutí jak to v tu chvíli zahraje a nemůžu tvrdit že někdo udělal „chybu“…
    Celkově zážitek ze hry tak 5/10.

    Přesto doporučuji každému – může to být jenom lepší:)

  3. 2 Daysir: Vůbec jsi se nestal nepopulárním, takže doporučuji ještě zapracovat ;)

    Já jsem na Pirátech velmi ocenil především atmosféru a vůbec provedení scény a 
    událostí.
    Méně už provázání motivů jednotlivých postav, protože mě veškeré intriky minuly (což mi ale nevadilo, protože jsem si užil roli a vzpouru a falešné nařčení).
    Naopak jsem silně vnímal nerovnováhu v dějetvorbě mezi posádkou a otroky. Což ovšem nebyla chyba, pokud by hráč otroka v tomto směru nic silnějšího nečekal.
    Zbraňové rekvizity, seznámení s lodi a zvyky předem – souhlasím s uvedenými výtkami, i když ne tak zásadně. Spíše jsem viděl chyby v interpretaci (vinou toho, že nebylo orgy řečeno, jak) – jak (a že) reagovat na zvuky, kdo byl duch, zda nabořená loď jde ještě spravit apod.

    U mě tedy: 7/10

Zanechte komentář

Oddíly kategorie ‘Reportáže’

Nejčastější štítky

Archivy