Ohlédnutí za prvním ročníkem PASS: Roadkill
PASS: Roadkill byl postapokalyptický larp, ne úplně tradičního střihu. Hra se zaměřovala na závody aut a dělní okolo nich. Nešlo ani tak o klasické postapo přežívání, jako spíš o užívání si té trochy zábavy, co po kolapsu civilizace zbyla. Individuální role ve hře chyběly, hrálo se v rámci identity gangu, předpřipravené organizátory. Ta mohla nabývat podoby od žoldáků po žebráky, od techies pro animistický kmen. Hodně se fetovalo, trochu bojovalo, celá hra byla odlehčeně pojatá a nebrala sama sebe moc vážně.
PASS: Roadkill jsme se s partou kamarádů rozhodli uspořádat loni na jaře. Ještě před začátkem designování jsme si stanovili tři východiska:
- Vytvořit PA hru, jejímž středobodem jsou vozidla.
- Podpořit areál festivalu Junktown uspořádáním akce v jeho prostorech.
- Pokusit se navázat na sérii PA larpů PASS.
Pojďme si k jednotlivým bodům říct něco víc.
Vytvořit PA hru, jejímž středobodem jsou vozidla
Uvědomili jsme si, že PA vozidel je na české larpové scéně již tolik, že to vydá na vlastní hru. Zároveň jsme ale chtěli, aby si hru užili i lidé, kteří vozidla nevlastní a hra tak nediskriminovala nikoho z hráčů. Velkým problémem pro nás byla bezpečnost. Ihned jsme zavrhli honičky a bitvy s vozidly. Milovníci Mad Maxe sice zaplakali, ale riziko úrazu jsme jako organizátoři nemohli přijmout.
Pro nás nejzajímavější možností, jak auta herně využít, byly závody. Samozřejmě s důrazem na bezpečnost. Proto jsme museli vymyslet PA závodní disciplíny, kde není rozhodující rychlost (kvůli nebezpečí nezvládnutí vozidla) a kde není několik vozidel na trati současně. Takovéto omezení působí nudně, ale my jsme vymysleli disciplíny, které byly jak bezpečné, tak zábavné. Byly to: antislalom (poražení všech kuželů v co nejkratším čase); vrh oštěpem na cíl z vozidla; a závod pravidelnosti (ujetí tři okruhů s minimální odchylkou času na jedno kolo).
Podpořit areál festivalu Junktown uspořádáním akce v jeho prostorech
Areál Bratronické základny je nejlepší postapo lokací v ČR. Je zde postaveno PA městečko, bunkry a především panelové silnice na kterých se mohl závod a celá hra odehrávat. Většina organizátorů Roadkillu se na Junktownu aktivně podílí, proto jsme se rozhodli podpořit jej zorganizováním akce v jeho prostorách.
Pokusit se navázat na sérii PA larpů PASS
Postapokalyptickou Schizofrenní Symfonii (PASS) jsem začal organizovat v roce 1999. Z punkové akce pro pár přátel se postupem času stala akce pro 100 a více účastníků, která s většími a menšími úspěchy přežila až do roku 2010. Díky některým revolučním mechanikám a postupům se z ní stala tak trochu kultovka. V posledních ročnících byl na akci převis počtu zájemců nad kapacitou akce v řádu desítek lidí. Proto jsme se rozhodli na ni navázat.
Nutno říct, že se to nepovedlo, protože se to povést nemohlo. Jakkoli byl původní PASS dobrý na svou dobu, dnes už je trochu překonaný. Navíc lze jen těžko navázat na hru, která byla závislá na osobním přístupu, komunitě a týmu, které se po jejím skončení rozpadly. PASS byl navíc hrou, která silně akcentovala survival (mechaniky oreintující se na nepohodlí hráče, kteří opravdu někdy neměli co jíst, apod.), měla permanentní smrt postav a minimum indiviuálních rolí.
V Roadkillu jsme naopak chtěli vytvořit prostředí hedonistické “kulturní” události, na níž se schází gangy přeživších, aby si užily života, což se se survivalem moc neslučuje.
To ale neznamená, že jsme nevyužili ty části z původního konceptu, které využít šly. Například koncept gangů z PASS, kde proti sobě stály gangy Krys a Potkanů, se osvědčil tehdy i dnes.
Co jsme tedy zorganizovali
Na realizaci celé hry jsme měli poměrně málo času. Naštěstí se nám podařilo dát dohromady tým zkušených organizátorů. Tak jako tak jsme pracovali v šibeničním termínu. Hodně času a úsilí nás stálo zajistit to, že na hru budou mít čas tři nejpočetnější skupiny vlastníků PA vozidel. To se nakonec z velké části podařilo a dvě ze tří – Jezdce a Road Pirates – jsme na hře skutečně měli.
Aby byla hra atraktivní i pro lidi, kteří vozidla nemají, rozhodli jsme se posádky vozidel promíchat s pěšími hráči v rámci gangů – každý gang tak měl svého favorita, kterému mohl fandit.
Řešili jsme, nakolik využít existující PA skupiny jako herní gangy v prostředí Roadkillu. Nakonec jsme se rozhodli to nedělat. Důvodem bylo to, že by si jednotlivé gangy byly podobné jako vejce vejci. Ušetřená práce na jejich vývoji by se pak projevila plochostí hry. Každému gangu jsme chtěli navíc přidělit jedno NPC, které jej bude zevnitř směřovat. To se nám z časových a personálních důvodů u většiny gangů nepodařilo. Bohužel se to pak projevilo na hře – gangy s NPC ji měly většinou povedenější a více se držely toho, kam jsme hru chtěli dostat.
Prostor RZ Bratronice je prostě boží, nejlepší PA herní lokace v ČR. To dokládá vzrůstající počet akcí (nejen her), které se tam pořádají. To ale znamená i určitou okoukanost. Proto jsme hru situovali do méně frekventované části reálu. Naopak náměstí před radnicí – nejfrekventovanější část areálu – jsme použili jako místo, kam se během hry příliš nechodí, protože je v settingu hry prokleté.
Bohužel snaha pomoci Junktownu vyšla tak nějak nevalně. Jediný český postapo festival se nám povedlo alespoň trochu materiálně podpořit. Také jsme otestovali pravidla silničního provozu, vysypali panelové silnice a především vychytali mouchy a problémy při poskytování prostoru na akce třetích stran.
Asi nejdramatičtější revolucí v PA larpech bylo to, že jsme zavrhli airsoft. Airsoft je všude. Někdy přitahuje divné lidi, podobně jako třeba historický šerm a hyzdí fotky nutností nosit brýle. Přesto se běžně používá na většině PA akcí. Inspirováni Hell on Wheels jsme se rozhodli pro daleko realističtější a atmosféričtější expanzní zbraně. To některé zavilé airsofťáky dokonce odradilo. Oproti HoW jsme ale museli řešit gamistickou stránku střelby a diametrálně odlišné prostředí z hlediska bezpečnosti. Naštěstí nakonec nebyl se střelbou jediný problém a atmosféře to silně prospělo. Navíc kupování nábojů ve formě fyzických nábojů, a ne pytlíčků kulí, bylo vítaným diegetickým přínosem.
Jak se to povedlo
S bolestnou upřímností můžeme říci, že hra se povedla daleko lépe, než jsme čekali, i když svého potenciálu zdaleka nedosáhla.
Hlavním důvodem bylo, že jsme ji organizovali v šibeničním termínu 4 měsíců a většinu času nám zabralo řešení toho, zda se nám podaří sehnat dost vozidel. Při zpětném pohledu to bylo zbytečné, protože vozidel bylo na hře celkem 14 (těch, která se účastnila závodů). Nepodařilo se nám ale do hry dostat tolik obsahu, kolik jsme chtěli. To naštěstí nebránilo lidem, aby si hru užili.
Některé gangy se povedly více, některé méně. Neúspěch přičítáme hlavně absenci koordinačních NPC v nich. Některé gangy se bavily i když NPC neměly a naopak. Je ale naprosto jasné, že pro úspěch dalšího ročníku jsou koordinační postavy nutné.
Zajímavý je i fakt, že dva gangy přežily Roadkill a “přetekly” do dalších akcí. Jednak šlo o Kulturní Frontu – gang věčně sjetých avantgardních umělců, a pak o Kanox – tribal postapo kmen. V druhém případě bych to přičítal i tomu, že tribal postapo v ČR téměř neexistuje, přestoře je v žánru celkem běžné.
Zajímavým konceptuálním konfliktem, který jsme si před hrou uvědomovali, ale až při ní jsme viděli jeho skutečný dopad, byl konflikt survival vs. hra o párty. Survival, jako boj o holý život a šetření zdrojů, se opravdu nehodí do hedonistické hry o užívání si té trochy zábavy, která v PA světě zbyla. Rušil, i když jsme jej utlumili na minimum.
Věc, která se naopak velice povedla, byly drogy. Ve hře existovaly 3 různé drogy s větší mírou diegeze. Některé měly herní účinek, jiné ne. Každopádně hra o párty v tomhle vyšla skvěle – neustále jste potkávali lidi s bílými nosy, šňupající ze všech možných a nemožných povrchů. Někteří hráči hráli zfetované smažky opravdu dokonale, což bylo s podivem, protože se jednalo o lidi, kteří s drogami nemají žádné zkušenosti.
Ve výsledku se nám podařilo v rekordním čase vytvořit nový typ PA hry, který si patrně ještě chvíli bude hledat své publikum.
Další kroky
Jak jsem již zmiňoval, hra má velký nevyužitý potenciál. Jak ji tedy chceme dál posunout?
Minimalizací survival prvků pod hranici rozpoznatelnosti (zrušit je). Postavy v Roadkill nestrádají – vezmou vše, co mají, a jdou to prokalit na Závody.
Každý gang bude mít své NPC, které bude celou dobu jeho součástí a bude jej různou mírou autority směřovat tam, kde je to pro hru, a tedy i pro hráče nejzábavnější.
Závody se velice povedly. Byly dostatečně krátké, aby hráče bavilo povzbuzovat celou dobu a měly skvělou atmosféru. Všichni si je užili. Nikomu se nic nestalo. Rozhodli jsme se je proto rozprostřít do celé hry s velkým finále na závěr.
Zároveň chceme do hry vnést více disciplin, které budou zaměstnávat nejen řidiče, ale i pěší. Tyto disciplíny budou mít vztah k celkovému vyznění závodů, protože ekonomika a celá řada zápletek se budou točit kolem té hlavní – závodů samotných. Proto chceme přidat i gamistické mechaniky ovlivňující výsledky, jako je tuning aut.
V neposlední řadě jsme se rozhodli používat pouze námi vytvořené gangy; nedovolit hráčům vymýšlet vlastní nebo používat identitu gangu z jiných her. Rovněž jsme zrušil gangy, u kterých nám připadalo, že se do hry příliš nehodí. Ze sedmi jsme tři zachovali, dva zásadně přepracovali a dva úplně vyměnili.
Pamětlivi rad larpových guruů z pražských a brněnských larpových kaváren jsme si vytyčili tři témata, která chceme do hry dostat co nejvíce: benzín, drogy, šílenství.
Další ročník se bude konat 5. – 8. 5. v RZ Bratronice. Možná vás postapo zajímá, ale nechcete se přímo účastnit PA hry z obavy před nedobrovolným vystoupením ze své komfortní zóny. Možná byste souhlasili se slovy mého larpového Boha: “Víš, já jsem kavárenskej povaleč a na PA jezděj spíš hospodský rváči.” Nebojte se, milí larpenkavárníci. Pojeďte jako NPC. My se o vás postaráme, ubráníme vás před gangy a oceníme kohokoli, kdo umí dobře hrát, ve smyslu anglického act. To je mimochodem také jedna z důležitých věcí, kterou se snažíme do postapo her vnést.
Max Kalba forever!
PASS: ROADKILL
Počet účastníků: 800
Datum: 5.-8. května 2017
Cena: 950Kč
Organizační tým: Martin „Marťušák„ Vaňo, Lukáš „Elvis„ Vaculčík, Lukáš „Viper„ Makovička
Web: http://pass.larpy.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/PASS.larp/
Larpová databáze: http://larpovadatabaze.cz/larp/pass-roadkill/43951
Autor fotografií: Ivo „Oskar„ Osvald
Autor
Martin Vaňo – Martin Vaňo 