Zahajovací řeč Herr Niemayera

V sobotu 8. března 2008 byla vzkříšena více než půlstoletí stará tradice. Prestižní ples pro brněnskou smetánku, který ovšem v lecčems nebyl tím, čím se zdál. A ač to pro bulvární média byla událost roku, reportáž, která poté vyšla v novinách, byla více než strohá. Tradice výročních prvorepublikových plesů byla obnovena. Na této akci se sešla společenská elita města.

Pro bulvár šlo možná jen o dvě věty, ale pro bezmála padesát hráčů se jednalo o celovečerní larp z prostředí společenských špiček. Ovšem moc a sláva má i svou stinnou stránku.

V sobotu 8. března se coby mezihra jednotlivých kapitol uskutečnil larpový ples z kroniky Stezek krve, čtyřdílného larpu na motivy stolní rolové hry Vampire: The Masquerade. Účastníky plesu byli jak stálí hráči Stezek, kteří se účastnili prvních dvou kapitol celé kroniky (přičemž právě druhá kapitola, s podtitulem Hranice lidství, proběhla tři týdny poté), tak hráči ztvárňující postavy pouze na ten jeden večer, představující onu oficiální smetánku z řad smrtelníků. Neoficiálními, ale faktickými vládci města jsou dle herního prostředí, ze kterého hra čerpá, upíři, tedy v tomto případě ona první skupina.

Pan primátor s chotí a dcerou

Myšlenka uspořádání plesu byla původně čistě hráčskou iniciativou, pročež i technické zajištění plesu zařizovala jedna z hráček – Katka „Kwjetinka„ Eichlerová, které tímto patří veliký dík. Nejenže za relativně malý peníz (170 Kč na jednoho účastníka plesu) sehnala velice příjemné prostory Starého pivovaru a zajistila přitom dostatek pití (vzhledem k upírské tématice muselo být samozřejmě vše, víno i nealko, v červené barvě), které bylo volně k mání v ceně lístku, ale dokázala v podstatě zadarmo zajistit i spoustu doplňků podbarvujících atmosféru. Bylo až překvapivé, co všechno se jí podařilo zajistit od sponzorů za reklamu na akci. Ať už se jednalo o pitoreskní kovové skulptury od uměleckých kovářů, květinovou výzdobu či vystavené obrazy. Vše se obešlo bez přímých finančních výdajů. Přitom právě nedostatek peněz na plánované technické zajištění je chronickým problémem českého larpu. Díky tomu jsme jako organizátoři museli vyřešit pouze záležitosti v rozporu s herním prostředím samotného larpu, když jsme například nakonec vyloučili intimní atmosféru světla svíček (pro upíry je oheň smrtelný) a občerstvení bylo podáváno až po konci hry (mrtvé tělo upíra má problém pozřít potravu).

Samotnou náplní hry pak byly, krom konvenčního plesání v roli, mocenské intriky mezi jednotlivými upíry, přičemž přítomná smetánka byla jejich nedílnou součástí nebo rovnou předmětem. Pro tyto účely jsme se rozhodli použít jednoduchý narativistický mechanismus, který umožňoval hráčům upírů, obvykle jednou za hru, během rozhovoru se smrtelníkem rozhodnout o konkrétní informaci z minulosti. Tento fakt hráč smrtelníka přijal za svůj a další rozhovor se již odvíjel v duchu pozměněného osudu. Tento pokus hodnotíme ambivalentně. Na jedné straně bylo několik hráčů, kteří tuto možnost využívali výborně a tvořivě. Na druhé pak většina hráčů, která tento mechanismus nevyužila vůbec. Částečně proto, že byli schopni si sami v rámci rolí zajistit dostatečné zázemí, takže tento mechanismus nepotřebovali, a částečně z důvodu nepřipravenosti na podobnou možnost ovlivnění hry.

Temné překvapení plesu

Krom intenzivní a uzavřené hry pro část zúčastněných přímona plese se mnohé z událostí a dojednaných záležitostí projevily až v další kapitole larpu, která proběhla o tři týdny později. Vzhledem ke koncepci celé herní kroniky larpu Stezky krve, která je zaměřená spíše na řešení sociálních konfliktů než na akční aspekty, pomohl ples posunout vnímání hráčů blíže k vytyčenému směřování celé hry. I přes zdánlivou snahu o dramatické pojetí celého plesu se zvláště mezi stálými hráči upírů vyskytovaly jasné vyhrávačské cíle. Naopak čistě dramatickou hrou, s narativistickými prvky, byl ples pro hráče smrtelníků. Toto spojení se ukázalo jako docela funkční díky jasné definici nastavení postav před počátkem hry, ale celkový model by šel určitě zvládnout ještě lépe, především v nastínění prostředí právě pro smrtelníky.

Závěrem bychom rádi poděkovali všem účinkujícím v kulturní části programu i všem zúčastněným hráčům, bez nichž by sebelépe připravený ples neměl to správné kouzlo. Soudě dle dojmů celého organizátorského týmu i dle reakcí účastníků se ples povedl a věříme, že zůstane akcí, na kterou si rádi hráči vzpomenou i za delší čas.

Stránky akce: http://stezky.larpy.cz

Tento příspěvek byl publikován dne 13. 5. 2008 (Úterý) v 12.34 v rubrice Doslov. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.