Přihlásit se | Registrace

Jak na organizaci larpového festivalu (část druhá)

Předcházející část článku o organizování larpového festivalu přiblížila otázky financí, vedení týmu a stresových situací. Tato část se dotkne dramaturgie, logistiky a zpětné vazby.

Dramaturgie

Na Larpvíkendu 5 jsme si ověřili, že dramaturgie celé akce je obtížná, ale nezbytná. Konkrétně se jedná o uspořádání programu tak, aby časově navazoval a plnil požadavky her. Pokud se kupříkladu hra odehrává na večírku, tak je vhodné ji umístit na večer, protože hráči budou lépe přijímat herní rámec. Je rovněž potřeba efektivně využít rezervovaný prostor, aby nedocházelo k volným oknům a neplatili jsme pronájem za nevyužitý čas. V neposlední řadě také zohlednit hostující organizace, pokud přijíždí zdaleka, neboť by pro ně mohlo být komplikované připravit a odehrát hru už v pátek večer nebo v neděli odpoledne.

Také jsme ale přišli na to, že musíme zvažovat, kolikrát už byla která hra odehraná a jaká je tedy pravděpodobnost, že ještě někdo bude mít zájem ji hrát. Zvažujeme, které hry zní lákavěji a které jsou spíše pro milovníky úzkého žánru nebo herního stylu. V případě, že se hraje více her zaráz, je vhodné posoudit, zda vedle sebe nestojí dva favorité, mezi kterými budou lidé váhat, a jestli by nebylo lepší je rozepsat do různých termínů. Zachytit všechny podobné aspekty skutečně není snadné, zvláště pokud nejste autory těchto her a nemáte příliš představu, která hra bude pro hráče lákavější a přitáhne tak více lidí.

Stejná měřítka platí i pro déletrvající larpy, ovšem na úrovni událostí ve hře. I ty musí být řazeny z dramaturgického hlediska, nikoli jen chronologicky.

Logistika

Logistika se potýká s podobně složitým komplexem otázek, ale začali jsme ji řešit v podstatě až tento ročník. Předchozí se, až na malé výjimky, odehrávaly v jednom prostoru, a nebylo proto potřeba řešit pouze čas na přestavby divadelních sálů.

Tentokrát jsme ale museli řešit jak, za jak dlouho, kam a co převézt nebo přenést. Bohužel jsme měli jen dvě auta a pouze jednoho řidiče, který by byl k dispozici neustále. Jeho práce by se dala přirovnat k řidiči záchranky, který má hlášení o pěti úrazech, každý v jiné části města, do sanitky se vleze jen omezený počet pacientů a on ještě musí po cestě nabrat léky a doktora, kterému začíná služba. A zdravotní stav pacientů je vážný.

V této oblasti organizace se jasně ukazuje, jak důležitá je role koordinátora, který musí mít neustálý přehled o dění na „bitevním poli“. Sám řidič totiž nemůže znát celou situaci a těžko může správně posoudit priority jednotlivých „pacientů“. Zvláště pokud bychom příště využili externího dobrovolníka nebo brigádníka, nelze od něj očekávat, že bude sám sofistikovaně posuzovat situaci, znát nároky jednotlivých her a nést zodpovědnost za taková rozhodnutí.

Zpětná vazba

Některým může tento bod přijít zbytečný a trapný, zvláště pokud nemají zkušenosti s organizací větších akcí, nebo nepracují ve větším týmu. Ve skutečnosti je ale zpětná vazba jediným nástrojem, jak se do příště zlepšit a vyvarovat se chyb, které už jednou nastaly. Pro organizátory je důležitá zpětná vazba nejen od účastníků bezprostředně po akci, ale také s odstupem.

Bezprostřední zpětná vazba je vždy hlavně emocionální a převažují v ní takzvané haló efekty, tedy momenty, které silně pozitivně nebo negativně zapůsobily a mohou tak ovlivnit hodnocení celku. S odstupem času využíváme dotazník, který zachycuje pro nás nejdůležitější otázky kvality akce. Pochopitelně je vyplňování dotazníku dobrovolné, a tak se nám většinou vrátí zhruba polovina rozeslaných. Není dobré čekat s touto formou zpětné vazby déle než týden – pak akce pro účastníka ztratí okamžitý význam a těžko se bude motivovat ke strávení času nad jejím hodnocením. Je vhodné využít čas, kdy hráči ještě cítí potřebu vyjádřit se, jinak se vrátí dotazníky jen od kamarádů a lidí znuděných v práci.

To je ovšem jen jedna část reflexe. Druhá a ne-li důležitější nastává v realizačním týmu. Tady si myslím, že není užitečné hnát se do bezprostřední reflexe, protože po celovíkendovém vyčerpání by mohly být některé reakce přehnané. Ale určitě je dobré strávit čas hned po akci společně, popovídat si o dobrých momentech a odplavit stres, klidně i nad skleničkou.

Po týdnu až dvou je vhodné se sejít opět v pracovní náladě a s čistou hlavou probrat jednotlivé aspekty akce, vytknout její klady i zápory a u záporů hledat možnosti nápravy. Není dobré chodit kolem horké kaše, ale stejně není dobré pranýřovat člověka, který udělal chybu a už se z ní zodpovídal. Co je ale nezbytně nutné, je začít i skončit pozitivně. Dokonce i když všichni členové týmu vědí, že to tak má být. Nemyslím tím samozřejmě pronést pozitivní hlášku nebo vtípek, ale najít skutečně dobré věci na realizaci akce a pochválit se. Přinese to lepší pocit ze zpětné vazby v týmu a chuť do dalších setkání podobného typu.

Není doufám žádnou novinkou, že zpětná vazba by měla mít svého facilitátora, tedy člověka, který diskuzi řídí a hlídá, aby se drželo téma a diskutující se necítili ohrožení nebo pod nátlakem. Z logiky věci se může zdát, že tuto roli by měl zastávat vedoucí týmu, ale není to vůbec nutné. Je užitečné mít také zapisovatele diskuze, který pořídí záznam, který si pak mohou všichni členové týmu přečíst. Pokud se totiž skupina dostane k důležitým bodům, je velká chyba, když nejsou zachyceny. V ideálním případě by se neměla krýt role facillitátora se zapisovatele, aby se oba mohli soustředit na svůj úkol.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Jsem si vědoma toho, že výše uvedené body nejsou všespásné. Shrnují převážně zkušenosti z Larpvíkendu 5, ale částečně také reflektují obvyklý způsob práce v Court of Moravia. Věřím, že téměř nic z toho, co jsem tu psala, není žádnou novinkou. Snad ale opakování starých pravd přispěje k tomu, aby se i ostatní organizátoři vyvarovali starých chyb.

Je však neoddiskutovatelné, že sebelepší teoretický základ vám nedá tolik jako to, že si organizaci vyzkoušíte. Přesto však je vhodné mít alespoň základní metodiku na mysli.

Stránky akce: Larpvíkend 5

Jeden komentář k příspěvku “Jak na organizaci larpového festivalu (část druhá)”

  1. Děkuji za článek.
    Vyjádřím se hlavně ke zpětné vazbě, protože to je pro mě nyní aktuální téma, které řeším – hodnocení akcí i sezóny. Myslím, že důležitost zpětné vzaby nezávisí na velikosti týmu. Nicméně závisí jak na organizátorech, tak na účastnících. Bylo by skvělé, kdyby bylo možné tuto zpětnou vazbu sledovat na všech akcích, protože to považuji za jeden z nejdůležitějších bodů realizace hry – ze zpětné vazby se dozvídáme o úspěších i neúspěších, můžeme hodnotit vhodné postupy, problematické části, sami před sebou si utřídíme myšlenky a víme, co a jak dál. Myslím, že v článku je to dobře shrnuto.
    Reflexí z akcí je ale stále pohříchu málo. Pro mě mají reakce účastníků i organizátorů vysokou informační hodnotu. Tady na webu se sem tam vyskytnou, ale je vidět, že to stále není zvykem – ani uveřejnit si vlastní reflexi na svých stránkách. Myslím si, že by to byl zajímavý počin, v současné době se na to snažím vyvinout vhodný nástroj.

Zanechte komentář

Nejčastější štítky

Archivy