Arkánum je svět, kde se v šeru zákoutí a stínech viditelné reality schovávají Jiní: dlaci, mágové, víly, upíři a další, mnohem starší stvoření. Mnohá z nich nadaná nadpřirozenými schopnostmi či magií. Je to svět, kde realita balancuje na hranici zhroucení a od pádu do Prázdnoty ji drží úsilí hrstky Hlídek. Je to svět, kde se magie prolíná s vědou a špatný odkaz na internetu vám může zamořit počítač, nebo spolknout duši.

Arkánum je městská fantasy hra s prvky detektivky, špionáže a konspirace. Má formu na sebe navazujících ročníků a koná se v Pardubicích. Obvykle trvá kolem dvou dní a její náplní jsou jak drobné starosti lidí i tvorů procházejících skrz Oponu (do Šera, do Snění či Jinam), tak odvracení apokalyps a rozhodování událostí s celosvětovým dopadem. V Arkánu se totiž může stát opravdu všechno.

Co je Arkánum zač?

Arkánum v jádru není vážná dramatická hra. Samozřejmě narazíte na depresivní, zlé, temné, hororové věci. A vedle organizátory vloženého obsahu je tu řada prvků přinesených a zapojených hráči. Ale silnou stránkou je spíš hravost, schopnost akceptovat divné věci, nacházet tvůrčí řešení a nebrat všechno tak smrtelně vážně. Současná hráčská základna upřednostňuje možnost mít vyloženě řešičské linky před emočním obsahem, ale součástí prakticky každého ročníku jsou i společenské události se smalltalkem, nezávaznými malými dramaty a možností odpočinout si v rámci role a přitom potkat všechny ostatní, aniž by byl kladen důraz na čistě dramatické hraní. Lidé (a tvorové, které představují) si rádi pobudou v alternativním světě a užijí trochu toho nestandardního vzrušení, aniž by existoval pevně daný plán hry. Ano, Arkánum je pořád hlavně sandbox, který je možné „vyhrát“.

Jde také o navazující larpy starého střihu s vnitřním vývojem a meziročníkovými dopady, kde zůstává svoboda nejen přenášet charaktery, ale také kdykoli přijít s novou postavou včetně celého dějotvorného potenciálu nebo nového konceptu prostředí. V tom je Arkánum inkluzivní.
A to je jeho silnou i slabou stránkou. Používá prvky z různých světů a systémů, ale přetváří je po svém, takže na ně nefungují obvyklá předporozumění, kde Hlídkaři / upíři / ilumináti jsou dominantním motivem. Tady si jsou rovni a i když narážejí na společná témata, mohou se s nimi vypořádat jak formou spolupráce, tak soutěže. Hráči, kteří mají to či ono rádi, si to mohou zahrát, ale musejí počítat s tím, že se hra netočí kolem nich. A také je potřeba se smířit s tím, že koherence světa se pohybuje v jiných kategoriích, než by to ustálo literární či filmové prostředí. Někdo v tom vidí především potenciál, někoho to může odradit.

Mezi zásadní inspirace patří Svět temnoty se svými upíry, mágy a dlaky. O špionáž s lovecraftovým nádechem se postarala série Laundry files od Charlese Strosse a když dojde na detektivku a Fae, nemohu jinak než vyzdvihnout Dresden files od Jima Butchera. Zmíním taky Ve jménu republiky od Tomáše Bandžucha, což je mimochodem Pardubák.
Většinou je děj umístěn (vedle reálné fyzické lokalizace) v Pardubicích, ale už se to odehrávalo i ve fiktivním městečku Perdition nebo v Berlíně roku 1989.

Cesta k současnému Arkánu

Hlavním tvůrcem cyklu je Daniel Khelben Bohovic. Městským hrám se aktivně věnuje déle než patnáct let. Začínal adaptací tehdy oblíbeného Světa temnoty (World of Darkness, WoD), Později přesedlal na svět Lukjaněnkových Hlídek. Po jednom úspěšném malém jednovečerním larpu pořádaném pro Lipcon se narodilo první Arkánum. A z něj nakonec postupně vyrostla dlouhotrvající hra, která má za sebou dvanáct kapitol.
V Arkánu je toho podle slov autora možné mnohem víc než v dřívějších adaptacích cizích světů. WoD a Hlídky měly zásadní problémy: U WoD je to přílišná bohatost, která ale nemá vnitřní konzistenci, a u Hlídek zas to, že to je literární, nikoli herní svět a v tak opresivním systému nejde prakticky hrát nic jiného než hlídkaře.
Arkánum si to dělá po svém. Ano najdete tu Noční hlídku a upíry a dlaky a další, ale každý použitý prvek je včleněn tak, aby umožnil co největší hráčskou svobodu. Khelben tak umí přijmout a do hry zakomponovat i opravdu velké šílenosti tak, že to nakonec nějak funguje. Chceš být vílí princ? Ředitelka ústavu pro nadané magické děti? Uprchlý magický mazlíček v cestě za svobodou? V Arkánu tím být můžeš.
Arkánum je také hra, která reaguje na současný svět a dění. Když byla aktuální válka v Sýrii, daný díl tam hráče aktivně navedl a v závěru bylo možné jim říct: ano váš nálet proběhl, tady jsou pár hodin staré záběry ruského letectva, jak plní váš rozkaz.
I když, na rovinu, tam neprojde všechno. Pár let to třeba nečekejte jakoukoli pandemii.

Pod pokličkou

Současné Arkánum je stavěné na cca 40-50 hráčů a organizační tým čítá tři lidi plus cca šest krátkodobých postav.
Využívá se zajímavých a civilisty nerušených lokalit po Pardubicích, které jsou od sebe ve vzdálenostech dostupných i pěšky. Jsou tak k dispozici jak historické renesanční centrum, tak několik parků nebo moderní obchodní pasáže. Vždy se domluví 2–3 placená místa pro nejrůznější události. Stejně tak se stává, že se o další lokace postarají sami hráči z vlastní chuti a zdrojů. Hráči sdružení do skupin si také mohou zvolit vlastní základnu třeba v kavárně a být tam k zastižení.
Využívá se google mapa s označenými body zájmu, kam jsou směřovány všechny hráčské iniciativy, aby byly snadno k nalezení – a ostatní měli větší šanci se přijít podívat, zapojit, přerušit dění apod. Hra má hlavně ze začátku dané časování, aby se potkali ti, co se klíčově mají potkat. A pořádají se společenské události, kam muže v podstatě každý a ví o tom: zásnuby, svatby, konference, aukce. Jednou za víkend je akce, kde je hromada bezpečného (organizátory dodaného) jídla a pití zdarma, takže jen blázen se tam nezastaví pro chlebíček nebo zákusek. A u toho může konverzovat a rozvíjet svoji agendu.
Předpokládají se i akční události, kde se snaha lidi nechat střetnout a děj na místech rozvrhnout tak, aby si jej užili jak bojovní hráči, co si chtějí zastřílet, tak dramatičtí hráči, co chtějí jen imerzi a emoce.

Není to uzavřená hra pro přátele: je veřejně inzerovaná a je možné kdykoli naskočit. Kolem Arkána se samozřejmě sdružuje jádro hráčů, kteří vyhlášení dalších ročníků sledují. Komunita se nicméně pomaličku rozšiřuje. Existuje facebooková skupina LARP Arkánum, web hry a pravidelně akce visí v larpovém kalendáři a dalších komunikačních kanálech.
Organizace zajistí hlavní příběhový rámec. Od organizátorů také přicházejí návrhy na herní skupiny (často v návaznosti na předchozí ročníky), ale není problém přidat jakékoli další a hře přidat nové příběhové vrstvy. Web na všechno podstatné přehledně odpovídá a komunikace s organizačním týmem je bezproblémová.
Přihlašování vyžaduje iniciativu. Hráči do přihlašovacích formulářů musejí napsat, co chtějí hrát. Poměrně velký vklad nápadů od hráčů je nakonec nezbytná podmínka k tomu, aby pro ně vznikl obsah, který je pak na základě dalších upřesnění a konzultací zapojený do hry. To je silná stránka hry – můžete si zahrát přesně to, co chcete, s velkou svobodou invence. Odpovědnost za kostýmy leží na hráčích a povětšinou si všichni vystačí s poměrně civilním a nenápadným oděním (ovšem excentričnosti není bráněno). Pro zajímavost je možné nahlédnout do Encyklopedie Arkaniky s podrobnostmi o světě, ale zároveň s upozorněním, že žádná opravdu uzavřená a pevná mytologie vlastně neexistuje a hra s prvky zachází volně.

Co se mechanik týče, stěžejní je dovednostní systém, kde si hráč pomocí archetypálních rolí, jako je Rasa (upír, víla, vlkodlak), Pozadí (voják, vědec, kněz, politik) nebo Dovednost (střílím, bitkařím, kouzlím, vyrábím, hackuji) určí, co může umět, a z výsledného seznamu přístupných schopností si zvolí, co reálně umí.
Nicméně. Systém je komplexní a tedy dlouhý. Je to trochu pomoc pro prvohráče, kteří tak získávají poměrně podrobný návod, jak se v herních situacích chovat. Ale vedle toho to vyžaduje určitou předherní přípravu pravidla si přečíst a vyznat se v nich. To nejdůležitější je shrnuto na únosné délce, ale pak jsou tu další desítky stránek všelijakých možností. A potkáte tu všechny ty prvky klasických městských her, jako je agónie, mana, životy, amnézie, zanechávání karetních stop na místech činu apod.
Hráči jsou v poli označeni herními plackami, které je pro ostatní identifikují jako ty, s nimiž je možné interagovat. Ne všichni jsou ale ve stejné rovině reality a to zase označují pásky na rukávu. Dostat se do kontaktu s dalšími postavami je poměrně snadné, ale pokud k tomu není dobrý důvod, pro postavy je výhodnější s informacemi šetřit.
Ve hře se vyskytuje spousta okultismu a prostředků, jak dělat a zjišťovat divné věci. Počítá se s různými opatřeními a protiopatřeními. Hráči mohou přinášet spoustu vlastních drobných rekvizit a plnit je významem podle systému dovedností a pravidel – a celou hru tak ozvláštňovat.
Pokud dojde na boj (ano, boj je součástí hry a může probíhat mezi hráči, často je ale směřován na bestiář), používají se larpové zbraně a nerfky. Pro konflikty, které by se podle logiky příběhu měly odehrát na nehodném místě nebo čase, existuje mechanika tzv. Bullet time: je to prvek připomínající stolní RPG a umožňuje využívat schopností postav, aniž by tím bylo nehrající okolí obtěžováno. Hráči scénu projdou a odvyprávějí pomocí specifických karet a podle předem daných pravidel, čímž je určen vítěz a podoba výsledku, aniž by byl vyvolán nežádoucí rozruch.

Technologie jsou kámoš

Tým organizátorů zareagoval na posun do digitálního věku, takže herní materiály jsou vesměs online. Používají se QR kódy, pro komunikaci během hry s organizátory je tu „neherní“ platforma Diskord, pro hru samotnou pak vzniklo unikátní prostředí Orákulum, což je databáze různě dostupných informací s možností okamžitě dát všem vědět aktuální herní změny; sama o sobě je také neherní, takže nejde hráči nabourat, ale je to způsob, jak poskytnout lidem vědomosti a indície kontrolovaně a přehledně. Například herní předměty jsou často reprezentovány kartami, které na sobě nesou kódy – a ty se dají zadat do Orákula a zjistit všechno možné.
Hráči tedy aspoň do skupiny potřebují chytrý telefon s připojením na internet.
Existují herní noviny a dokonce i skupina herních novinářů, kteří přinášejí čerstvé herní informace v tom správném bulvárním kabátku. Existují tzv. žluté stránky – seznam všech telefonních kontaktů a herních jmen, takže každý má způsob jak si domluvit schůzku.
A technologie se využívají i příběhově. Protože součástí hry je i rituální magie, jednou byl uspořádán meeting, v jehož rámci proběhla powerpointová (a řádně označená) prezentace, která skrze každý odpromítaný list právě takový rituál prováděla – všem na očích a zároveň nenápadně. (Jestli vás to zajímá, rituál byl opravdu dokončen, aniž kdokoli pojal podezření.)

Budoucnost Arkána

Dokud bude zájem hráčů a organizátoři budou mít síly, budou se dít i další dějství Arkána. V tuto chvíli je předběžně potvrzené další pokračování na jaře příštího roku, které bude čerpat inspiraci jak z letošních událostí, tak z nových čerstvých nápadů. A můžete být u toho.

Arkánum

Termín: obvykle čas kolem Velikonoc
Kde: Pardubice
Počet hráčů: cca 40–50
Tvůrci: Daniel Khelben Bohovic, Erika Mors Pekárková, Bezejmenný IT otrok Šoki
Web: https://khelben9.wixsite.com/arkanum
FB: https://www.facebook.com/groups/231670570211946

Autorka úvodní ilustrace a ilustrací ke hře obecně: Nyemi VonZilla

Tento příspěvek byl publikován dne 10. 6. 2022 (Pátek) v 11.21 v rubrice Praxe, Reportáže, Z domova. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.