Slavcon je bratislavský con prezentován jako festival slovanské mytologie, historie, fantasy a sci-fi a především setkání lidí s těmito zájmy, jehož třetí ročník proběhl o  víkendu 18. – 20. 4. 2008. Zajímavý pro místní čtenáře může být tím, že ze šesti paralelních programových linií (když nepočítám doprovodný program jako šou, koncerty a herny) byly hned dvě věnované larpům – dá se tedy říci, že celá třetina (i když poměrně dle účasti návštěvníků to tak nebylo). Na Slavcon mířila výprava z Court of Moravia ve složení Jezevec, Lorelei a Lorgan, která z devětadvaceti příspěvků k tématu larp obsadila sedm a ke které jsem se nakonec přidal s tím, že se budu podílet na prezentaci týden předtím konaného Odrazu.

V pátek jsme dorazili pozdě večer a utekly nám jistě zajímavé příspěvky jako prezentace larpu Projekt Archa, kterého se tehdy zúčastnili i Češi, nebo přednáška o komunikování larpu na veřejnosti a v médiích. Kvůli našemu pozdnímu příjezdu měl také tříhodinový komorní larp z dílny nitranské skupiny Erathis, jehož se měla Lorelei zúčastnit, hodinu zpoždění. My tři jsme se odebrali na pivko do blízké hospůdky, cestou zpět pak na ulici spontánně vyzkoušeli boj s papírovými zbraněmi a po návratu na nás na rozlehlém parkovém dvoře učiliště, v jehož budově Slavcon probíhal, dýchla ve vlahé noci bezprostřední atmosféra typická například pro dřevárnické večery před bitvou, že mě krátce přepadla chuť na nějakou po letech zase zajet.

Ráno nás první nedočkavci vyhnali ze třídy určené k promítání anime, ve které jsme spali, neboť tělocvična coby hromadná noclehárna nás příliš neoslovila, a my tak pěkně stihli začátek ranního programu. Přednáškou a diskuzí se řešil večer proběhnuvší larp, jeho záměry, přednosti a nedostatky. Šlo o kriminální drama kolem jedné mrtvoly, kde se nájemníci bytovky, jak se také hra jmenovala, zatížení vzájemnými sociálními vztahy snažili dopátrat pachatele. Organizátoři hře vyčetli, že hráči viděli své postavy příliš úzce a lokálně a nezohledňovali např. důsledky svého jednání, které by přišly až v době po konci hry. Z dostupných komentářů jsem došel k názoru, že v nastavení hry málo zdůraznili dramatický rozměr (dle trojcestného modelu) a byli překvapeni vyhrávačským přístupem, čímž ovšem trpí hry i na české scéně.

Avšak mé závěry mohou být polovičaté, protože právě zhruba v polovině jsem se vydal na turnaj ve stolní hře Bang!. Víkend jsem pojal jako relaxaci a toto byla ta správná příležitost k bezmyšlenkovité zábavě. Protože jsem hru hrál v posledním roce jen jednou, pečlivě jsem si připravil několik dotazů k různým modifikacím, alternativám a turnajovému systému, které v záplavě teenagerů působily značně profesionálně. To ale bylo asi tak všechno, neboť už hodinu po zahájení jsem se jako předposlední v rozstřelovací skupině mohl vrátit zpět k larpové programové linii.

Prezentace larpu pro nováčky

Lorgan s Lorelei právě vysvětlovali nováčkům, resp. lidem, kteří larp v životě nehráli, v čem jeho kouzlo spočívá, a nakonec je zapojili do jednoduché rolové hříčky Cizinci v autobuse, ve které jde o záměnu kufříků s různými citlivými materiály. Podání larpu nebylo úplně šťastně zvládnuté a většina účastníků tak mohla odcházet s poněkud zkresleným prvním dojmem.

Další v pořadí byl známý slovenský organizátor Moše s představením projektu skupiny Lacrime Fatum, ve kterém by šlo o sdílení zkušeností, postupů, technik, technologií, ale i materiálu a vybavení mezi organizátory. I když jistě dobře míněná a prospěšná, ovšem poměrně utopická myšlenka nás nezaujala natolik, abychom vydrželi déle jak čtvrt hodiny, a raději jsme šli zakousnout nějaké polední občerstvení. Přestože mě zajímala účast na Mošeho večerním komorním larpu Cena života, stále nebyla dostupná jakákoli podrobnější anotace, která by naznačila alespoň žánr, když už ne přesnější profil hry. Protože jsem hráč zodpovědný a nepřihlásím se na hru, o které skoro nic nevím, rozhodl jsem se larp nehrát a Lorganovi definitivně potvrdit svoji spoluúčast na jeho prezentaci Odrazu, která se s Cenou života večer překrývala.

Upoutávka na Gangy Prešporku

Odpoledne Lorelei na praktickém semináři rozvíjela hraní role a ztvárnění charakteru s cca 15 účastníky. Jezevec představil Manifest M6 ve stejném duchu (a se stejnými podklady) jako Permon dříve na Odrazu. Lorgan s Lorelei prezentovali činnost Court of Moravia a nebýt zpoždění jiného, ale zásadního bodu programu, trpěla by prezentace nedostatkem účastníků. Tím zásadním programem bylo velkolepě a vtipně pojaté představení dalšího ročníku bratislavské městské hry Gangy Prešporku. V sehrané scénce pozval televizní moderátor do debaty zástupce médií a mediální agentury, hlavně ale čelné představitele a bossy tří gangů, které ovládají bratislavské (prešporské) podsvětí. Výpravně výborné a přitom jednoduché intro do hry, vysvětlující spouštěcí okamžik následného konfliktu, mělo účast k prasknutí.

Po večeři jsme s Lorganem prezentovali Odraz, opět se zpožděním, neboť vlivem časového skluzu losování tomboly a vyhlašování vítězů různých soutěží, se nám dostatečně početné publikum nechtělo sejít. Shrnuli jsme záměry, jaké vedly k zorganizování larpové konference, základní statistiky, programové linie i stručný obsah jednotlivých programových příspěvků. Vyjmenovali výstupy, které po Odrazu zůstanou, a krátce zhodnotili jeho přínos a nedostatky a nastínili, v čem by se příští ročník mohl ještě zlepšovat.

Publikum na off-programu

Po shlédnutí úžasné ohňové šou i s hořícím mužem, působivé UV šou s ladnými křivkami tanečnic, zvýrazněnými ve tmě fluoreskujícími liniemi, a nakonec tria orientálních tanečnic s ještě hypnotičtějšími křivkami, tentokrát v plném světle, jsme se odebrali na Jezevcovu prezentaci chystaného larpu Metropolis. V pozdně nočních hodinách, s přednášejícím v podroušeném stavu a s komorní účastí v publiku byla tato velmi zajímavá prezentace představující celou řadu inovativních myšlenek pěknou tečkou za nabitým sobotním programem.

V neděli ráno už jen Jezevec představil skandinávskou larpovou konferenci Solmukohtu, podobně jako na Odrazu, po čemž nás již nic nedrželo a mohli jsme vyrazit zpět do Brna.

Asi proto, že jsem stihl jen jednu nelarpovou přednášku – o vnímání nadpřirozena, s odkazy do kognitivní a evoluční psychologie, přišel mi celý con takový neobohacující. Nemohu říci, že jsem se nudil, a když jej srovnám s jinými cony, které vytáhnu z hlubokých vzpomínek, není ničím a nikterak zahanben a naopak oplývá mnoha přednostmi. Možná hraje roli věk, zmlsanost nebo přílišné očekávání, nicméně napříště budu dávat přednost událostem, jako je Odraz, který ve srovnání vnímám jako perlu mezi podobnými akcemi – ať už svou tématickou výtěžností a vytříbeností, nebo organizací a úrovní. Svoji dávku účasti na conech jsem si tedy opět na pár let vybral, ale rozhodně nelituji toho, že mi ji poskytl právě Slavcon.

Tento příspěvek byl publikován dne 29. 4. 2008 (Úterý) v 13.19 v rubrice Reportáž. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.